2016
Kvázimemoáry jako mentální signál (české a slovenské příklady)
POSPÍŠIL, IvoZákladní údaje
Originální název
Kvázimemoáry jako mentální signál (české a slovenské příklady)
Název anglicky
Quasimemoirs as a Mental Signal (Czech and Slovak Examples)
Autoři
POSPÍŠIL, Ivo (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vydání. Brno, Poetika prózy v česko-slovenských souvislostech, od s. 169-178, 10 s. 2016
Nakladatel
Jan Sojnek - Galium
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
Písemnictví, masmedia, audiovize
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/16:00090009
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-906183-3-6
Klíčová slova česky
memoáry; memoárová literatura; memoárové žánry; typologie memoárů; tematické rozpětí; strukturně žánrové rozpětí; heterogenita
Klíčová slova anglicky
memoirs; memoir literature; memoir genres; typology of memoirs; thematic range; structural-genre range; heterogenity
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 6. 4. 2017 16:24, Mgr. Marie Skřivanová
V originále
Autor přítomné studie ukazuje na zvláštní charakter současných memoárů na materiálu české a slovenské literatury posledních desetiletí. Současné memoáry se vyznačují nepřímostí, zprostředkovaností, metatextovostí, určitou falší, žánrovou heterogenitou. Oproti klasické fázi je tu přítomna výrazná narativní strategie, rozostřenost, skrývání vlastního názoru, uhýbavost; vlastní názor je ukazován pomocí dokumentárního materiálu (interview, korespondence, komentáře k četbě apod.), což je demonstrováno například na textech Antonína Hošťálka, Mily Haugové nebo Veroniky Šikulové, které tendují ke komentáři, interview a deníku.
Anglicky
The author of the present study demonstrates the specific character of contemporary methods at the example of Czech and Slovak literatures of recent decades. The contemporary memoirs are typical of indirectness, mediacy, metatextuality, a certain degree of falseness, and heterogeneity. Unlike its classical stage, oriented egocentrically or, on the contrary, ironically or self-ironically, there is an expressive narrative strategy, soft focus, concealment of one’s own opinion, evasiveness; one’s own opinion is being presented via documentary material (interview, correspondence, commentaries upon one’s own reading etc.) which is being demonstrated by the texts of Antonín Hošťálek, Mila Haugová and Veronika Šikulová tending towards commentaries, interviews, and diaries.