Am schwarczen suntag mardert man dieselben juden, all die zaigten vill guets an under der erden... Die Wiener Gesera: eine Neubetrachtung

ELBEL, Petr a Wolfram ZIEGLER. Am schwarczen suntag mardert man dieselben juden, all die zaigten vill guets an under der erden... Die Wiener Gesera: eine Neubetrachtung. In Teufel, Helmut; Kocman, Pavel; Řepa, Milan. Avigdor, Benesch, Gitl. Juden in Böhmen, Mähren und Schlesien im Mittelalter. Samuel Steinherz zum Gedenken (1857 Güssing - 1942 Theresienstadt). Brünn - Prag - Essen: Brünn - Prag - Essen: Klartext Verlag, 2016, s. 201-268. ISBN 978-3-8375-1515-2.

Základní údaje

• Originální název: Am schwarczen suntag mardert man dieselben juden, all die zaigten vill guets an under der erden... Die Wiener Gesera: eine Neubetrachtung
• Název česky: Am schwarczen suntag mardert man dieselben juden, all die zaigten vill guets an under der erden... Vídeňská Geserah v novém světle
• Název anglicky: Am schwarczen suntag mardert man dieselben juden, all die zaigten vill guets an under der erden... The Vienna Geserah: a New Interpretation
• Autoři: ELBEL, Petr (203 Česká republika, garant, domácí) a Wolfram ZIEGLER (40 Rakousko, domácí).
• Vydání: Brünn - Prag - Essen, Avigdor, Benesch, Gitl. Juden in Böhmen, Mähren und Schlesien im Mittelalter. Samuel Steinherz zum Gedenken (1857 Güssing - 1942 Theresienstadt), od s. 201-268, 68 s. 2016.
• Nakladatel: Brünn - Prag - Essen: Klartext Verlag

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Německo
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/16:00090241
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-3-8375-1515-2
• Klíčová slova česky: Vídeňská Geserah; židovské pogromy; vévoda Albrecht V. Rakouský
• Klíčová slova anglicky: Vienna Geserah; Jewish pogroms; Duke Albert V of Austria
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Die Studie analysiert den Ablauf der so genannten Wiener Gesera (1420/21), des österreichischen Judenpogroms, welches in die Regierungszeit Herzog Albrechts V. fällt, und versucht dessen Hintergründe zu erhellen. Einleitend wird ein kurzer Abriss der obrigkeitlichen „Judenpolitik“ und wesentlicher antijüdischer Ereignisse vorangestellt, um die Gesera in einen breiteren historischen Kontext einzubetten. Darauf folgt ein ereignisorientierter Teil, der auch die Quellenaussagen vorstellt (Abschnitt 1.) sowie eine Sichtung der Darstellung des Pogroms mit Schwerpunkt auf die österreichische Geschichtswissenschaft (Abschnitt 2.). Daran anschließend folgt im dritten Teil eine Untersuchung des finanziellen Hintergrunds der Wiener Gesera, wobei zunächst die Kosten für die Teilnahme Herzog Albrechts am ersten und zweiten Hussitenkreuzzug und vor allem diejenigen der Heirat Albrechts mit Elisabeth von Luxemburg im Kontext der Entwicklung der landesherrlichen Finanzen Österreichs betrachtet werden. Auf diesen Ergebnissen aufbauend folgt der Versuch einer Erklärung der finanziellen Motivation des Judenpogroms. Weil in der letzten Zeit die Ursachen der Geserah eher im Bereich der Religionsgeschichte gesucht wurden, weisen die Autoren auf die Schwäche dieser Argumentation hin. In der Schlussbetrachtung versuchen die Autoren den Ablauf der Wiener Gesera, wie sie sich ihnen darstellt, zu beschreiben.

Anotace česky

Studie analyzuje průběh tzv. Vídeňské Geserah (1420/21), rakouského židovského pogromu za vlády vévody Albrechta V. (1411–1438, jako král 1438/39). V úvodu studie jsou stručně představeny základní obrysy knížecí židovské politiky ve středověku. Navazuje první oddíl, kde je nastíněn průběh Geserah ve světle dobových pramenů. Ve druhém oddílu je sledována interpretace pogromu v moderním, především rakouském dějepisectví. Třetí oddíl je pak věnován finančnímu pozadí Geserah, přičemž jsou nejprve podrobně analyzovány náklady Albrechta V. na první a druhou protihusitskou kruciátu a na jeho sňatek s Alžbětou Lucemburskou v kontextu vývoje zeměpanských financí během celé Albrechtovy vlády. Z toho vyvěrá pokus o postižení vlivu Geserah na Albrechtovy finance a nakonec vcelku logický závěr, že hlavní motivace vévody k rozpoutání pogromu ležela právě ve fiskální oblasti. Protože v poslední době byly příčiny Geserah hledány spíše ve sféře náboženských dějin, poukazují autoři na slabá místa religionistické argumentace. Zcela na závěr se znovu pokoušejí o přehledné shrnutí příčin a průběhu pogromu tak, jak se jim jeví.

Anotace anglicky

The study analyzes the process of the so called Vienna Geserah (1420–1421), an Austrian Jewish pogrom during the reign of Duke Albrecht V (1411–1438, as king from 1438 to 1439). At the beginning of the study basic outlines of the duke’s Jewish policy in the Middle Ages are briefly presented. Introduction is followed by the first section, which outlines the course of action of Geserah in the light of sources of the period. In the second section interpretations of the pogrom in modern, especially Austrian historiography is monitored. The third section is devoted to Geserah financial background; first the costs of Albrecht V the first and second anti-Hussite crusade is analyzed in detail as well as his marriage to Elizabeth of Luxembourg in the context of development of the land’s financial policy throughout Albrecht government. From this background an attempt rises to interpret the impact of Geserah on Albrecht’s finances and ultimately quite logical the conclusion that the main motivation of the Duke to unleash a pogrom lay precisely in the fiscal area. Lately the cause of Geserah has been sought rather in the sphere of religious history and that is why the authors point out the weaknesses of this religious argumentation. In conclusion the authors attempt again to present an overview of the causes and course of the pogrom as they understand them.