J 2017

When, where and whom: assessing wildlife attacks on people in Chitwan National Park, Nepal

SILWAL, Thakur, Jaromír KOLEJKA, Bharat P. BHATTA, Santosh RAYAMAJHI, Ram P. SHARMA et. al.

Základní údaje

Originální název

When, where and whom: assessing wildlife attacks on people in Chitwan National Park, Nepal

Název česky

Kdy, kde a kdo: hodnocení útoků divoké zvěře na lidi v Národním parku Chitwan, Nepál

Autoři

SILWAL, Thakur (524 Nepál, domácí), Jaromír KOLEJKA (203 Česká republika, garant, domácí), Bharat P. BHATTA (524 Nepál), Santosh RAYAMAJHI (524 Nepál), Ram P. SHARMA (203 Česká republika) a Buddi S. POUDEL (524 Nepál)

Vydání

Oryx, New York, CAMBRIDGE UNIV PRESS, 2017, 0030-6053

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

10508 Physical geography

Stát vydavatele

Spojené státy

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Impakt faktor

Impact factor: 2.333

Kód RIV

RIV/00216224:14410/17:00095863

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

UT WoS

000398521100033

Klíčová slova česky

ochranné pásmo; rizikové prostory; konflikty lidé-zvěř; problémová zvířata; oběti útoků zvěře;

Klíčová slova anglicky

Buffer zone; high-risk areas; human–wildlife conflict; problem animals; wildlife attack correlates; wildlife victims;

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 17. 12. 2019 09:17, Mgr. Marie Šípková, DiS.

Anotace

V originále

Wildlife attacks on people in and around protected areas have become one of the main challenges for wildlife management authorities. We assessed all correlates of wildlife attacks during 2003–2013 in the vicinity of Chitwan National Park, Nepal. We used data from various sources (discussion with stakeholders, field observations, questionnaire surveys). Wildlife attacks were significantly correlated to factors such as site, season and time, activity, gender and awareness. Moreover, 89% of recorded attacks occurred outside the Park. The number of attacks fluctuated widely and patterns of attacks were significantly uneven across seasons and months. Of the 87% of attacks that occurred during the day, 87% occurred in the morning. Most victims were male and c. 45% of attacks occurred when people were collecting forest resources or working on croplands. Attacks were carried out predominantly by rhinoceros Rhinoceros unicornis (38%), tigers Panthera tigris (21%), sloth bears Melursus ursinus (18%), elephants Elephas maximus (9%) and wild boar Sus scrofa (8%). The people attacked lived close to the Park, depended on farming for their livelihoods, and had little knowledge of animal behaviour. Attacks can be mitigated through proper management of habitats inside the Park and raising awareness of wildlife behaviour among local people. We recommend establishing a participatory emergency rescue team to deal with problematic animals in high-risk areas.

Česky

Útoky volně žijících živočichů na lidi v a kolem chráněných oblastí se staly jednou z hlavních výzev pro řídící orgány managementu volně žijících živočichů. Hodnotili jsme všechny útoky divoké zvěře během let 2003-2013 uvnitř a v těsné blízkosti národního parku Chitwan, Nepál. Použili jsme data z různých zdrojů (diskusi s účastníky, pozorování v terénu, dotazníkových šetření). Útoky volně žijících živočichů významně korelují s faktory, jako jsou charakter místa, období a čas, aktivity člověka, pohlaví a uvědomění napadených. Celkem 89% zaznamenaných útoků nastalo mimo park. Počty útoků značně kolísaly a útoky byly značně nerovnoměrné, co se týče ročního období a měsíců. Z 87% útoků, ke kterým došlo v průběhu dne, k 87% došlo v ranních hodinách. Většina obětí byli muži a cca 45% útoků v době, kdy lidé sbírali lesní zdroje nebo pracovali na poli. Útoky byly provedeny převážně nosorožcem (Rhinoceros unicornis - 38%), tygrem (Panthera tigris - 21%), medvšdem pyskatým (Melursus ursinus - 18%), slonem (Elephas maximus - 9%) a divokým prasetem (Sus scrofa - 8%). Pokud na lidi zaútočili v blízkosti parku, souviselo s formou hospodaření dotčených a jejich nízkou znalostí o chování zvířat. Útoky mohou být zmírněny prostřednictvím řádného řízení stanovišť uvnitř parku a zvyšování povědomí o chování divoké zvěře mezi místními lidmi.

Přiložené soubory

-ORX-S0030605315001489a.pdf
Požádat o autorskou verzi souboru