Jaké jsou dopady opakovaného vysychání toků na jejich oživení?

PAŘIL, Petr, Marek POLÁŠEK, Michal STRAKA a Světlana ZAHRÁDKOVÁ. Jaké jsou dopady opakovaného vysychání toků na jejich oživení? In Abstrakta 2. konference Naše příroda: Voda v krajině. str. 6-7. 2016. ISBN 978-80-7471-179-4.

Základní údaje

Originální název

Jaké jsou dopady opakovaného vysychání toků na jejich oživení?

Název anglicky

What are impacts of repeated drying up of streams on aquatic biota?

Autoři

PAŘIL, Petr (203 Česká republika, garant, domácí), Marek POLÁŠEK (203 Česká republika, domácí), Michal STRAKA (203 Česká republika, domácí) a Světlana ZAHRÁDKOVÁ (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Abstrakta 2. konference Naše příroda: Voda v krajině. str. 6-7, 2016

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

10600 1.6 Biological sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14310/16:00091004

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

ISBN

978-80-7471-179-4

Klíčová slova česky

vysychání toků; makrozoobentos; opakované vysychání

Klíčová slova anglicky

drying up of streams; macroinvertebrates; periodical drying

---

Anotace

V originále

Česká republika zažívá v posledních letech výrazné víceleté sucho, jehož příčiny lze hledat nejen v narůstajících projevech změny klimatu, ale do značné míry souvisí i s celkovými změnami krajiny a způsoby jejího využití. Jako jeden z projevů zmíněného suprasezónního sucha stále častěji zaznamenáváme vysychání toků, které se projevuje zastavením povrchového toku (zbývají pouze izolované tůně) nebo dokonce úplným vymizení vody z koryta. V letech 2012-2015 se dopady vysychání na společenstva tekoucích vod (zejména vodních bezobratlých) zabýval projekt BIOSUCHO (www.sucho.eu), který vyvinul stejnojmennou certifikovanou metodiku (Pařil a kol. 2015) umožňující zpětnou bioindiakci vyschnutí sledovaného toku s poměrně vysokou spolehlivostí (70-90%). Na základě rozboru společenstva bezobratlých lze stanovit, zda byl v předchozí vegetační sezóně úsek toku postižen vyschnutím většího rozsahu (více než 1 km toku na dobu více než 1 týden = vysychavý tok), malého rozsahu (méně než 1 km na dobu méně než 1 týden = zranitelný tok) nebo pravděpodobně nevyschnul vůbec (= permanentní tok). Vhodným nástrojem pro vytipování oblastí pravděpodobného výskytu vysychavých toků je další výstup projektu - „Mapa rizika vysychání drobných vodních toků“, která stanovuje 3 úrovně rizika zasažení konkrétního povodí 4. řádu epizodou vyschnutí (riziko vyschnutí velké, střední, malé). Mapa byla odvozena na základě kombinací GIS vrstev vybraných charakteristik povodí, doložených epizod vyschnutí toků a výsledků analýzy cca 1300 vzorků bezobratlých z více než 330 toků. Jako rizikové faktory pro vyschnutí úseku toku byly identifikovány kombinace následujících vlivů v povodí: (1) deficit srážek, (2) vyšší podíl orné půdy a (3) jílovců, (4) hranice geomorfologických jednotek a (5) vyšší podíl stojatých vod (blíže viz Zahrádková a kol. 2015). Mapy s vyhodnocením konkrétních povodí včetně kombinace faktorů, které k dané klasifikaci vedly, jsou dostupné na stránkách www.sucho.eu nebo www.heisvuv.cz.

Anglicky

The presentaion is focused on impacts of repeated drying up of streams on aquatic biota.