Jaké jsou dopady opakovaného vysychání toků na jejich oživení?

PAŘIL, Petr, Marek POLÁŠEK, Michal STRAKA a Světlana ZAHRÁDKOVÁ. Jaké jsou dopady opakovaného vysychání toků na jejich oživení? In Abstrakta 2. konference Naše příroda: Voda v krajině. str. 6-7. 2016. ISBN 978-80-7471-179-4.

Základní údaje

• Originální název: Jaké jsou dopady opakovaného vysychání toků na jejich oživení?
• Název anglicky: What are impacts of repeated drying up of streams on aquatic biota?
• Autoři: PAŘIL, Petr (203 Česká republika, garant, domácí), Marek POLÁŠEK (203 Česká republika, domácí), Michal STRAKA (203 Česká republika, domácí) a Světlana ZAHRÁDKOVÁ (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Abstrakta 2. konference Naše příroda: Voda v krajině. str. 6-7, 2016.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 10600 1.6 Biological sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14310/16:00091004
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• ISBN: 978-80-7471-179-4
• Klíčová slova česky: vysychání toků; makrozoobentos; opakované vysychání
• Klíčová slova anglicky: drying up of streams; macroinvertebrates; periodical drying

Anotace

Česká republika zažívá v posledních letech výrazné víceleté sucho, jehož příčiny lze hledat nejen v narůstajících projevech změny klimatu, ale do značné míry souvisí i s celkovými změnami krajiny a způsoby jejího využití. Jako jeden z projevů zmíněného suprasezónního sucha stále častěji zaznamenáváme vysychání toků, které se projevuje zastavením povrchového toku (zbývají pouze izolované tůně) nebo dokonce úplným vymizení vody z koryta. V letech 2012-2015 se dopady vysychání na společenstva tekoucích vod (zejména vodních bezobratlých) zabýval projekt BIOSUCHO (www.sucho.eu), který vyvinul stejnojmennou certifikovanou metodiku (Pařil a kol. 2015) umožňující zpětnou bioindiakci vyschnutí sledovaného toku s poměrně vysokou spolehlivostí (70-90%). Na základě rozboru společenstva bezobratlých lze stanovit, zda byl v předchozí vegetační sezóně úsek toku postižen vyschnutím většího rozsahu (více než 1 km toku na dobu více než 1 týden = vysychavý tok), malého rozsahu (méně než 1 km na dobu méně než 1 týden = zranitelný tok) nebo pravděpodobně nevyschnul vůbec (= permanentní tok). Vhodným nástrojem pro vytipování oblastí pravděpodobného výskytu vysychavých toků je další výstup projektu - „Mapa rizika vysychání drobných vodních toků“, která stanovuje 3 úrovně rizika zasažení konkrétního povodí 4. řádu epizodou vyschnutí (riziko vyschnutí velké, střední, malé). Mapa byla odvozena na základě kombinací GIS vrstev vybraných charakteristik povodí, doložených epizod vyschnutí toků a výsledků analýzy cca 1300 vzorků bezobratlých z více než 330 toků. Jako rizikové faktory pro vyschnutí úseku toku byly identifikovány kombinace následujících vlivů v povodí: (1) deficit srážek, (2) vyšší podíl orné půdy a (3) jílovců, (4) hranice geomorfologických jednotek a (5) vyšší podíl stojatých vod (blíže viz Zahrádková a kol. 2015). Mapy s vyhodnocením konkrétních povodí včetně kombinace faktorů, které k dané klasifikaci vedly, jsou dostupné na stránkách www.sucho.eu nebo www.heisvuv.cz.

Anotace anglicky

The presentaion is focused on impacts of repeated drying up of streams on aquatic biota.