Jaké jsou dopady opakovaného vysychání toků na jejich oživení?

PAŘIL, Petr, Marek POLÁŠEK, Michal STRAKA and Světlana ZAHRÁDKOVÁ. Jaké jsou dopady opakovaného vysychání toků na jejich oživení? (What are impacts of repeated drying up of streams on aquatic biota?). In Abstrakta 2. konference Naše příroda: Voda v krajině. str. 6-7. 2016. ISBN 978-80-7471-179-4.

Basic information

• Original name: Jaké jsou dopady opakovaného vysychání toků na jejich oživení?
• Name (in English): What are impacts of repeated drying up of streams on aquatic biota?
• Authors: PAŘIL, Petr (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution), Marek POLÁŠEK (203 Czech Republic, belonging to the institution), Michal STRAKA (203 Czech Republic, belonging to the institution) and Světlana ZAHRÁDKOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution).
• Edition: Abstrakta 2. konference Naše příroda: Voda v krajině. str. 6-7, 2016.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Conference abstract
• Field of Study: 10600 1.6 Biological sciences
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• RIV identification code: RIV/00216224:14310/16:00091004
• Organization unit: Faculty of Science
• ISBN: 978-80-7471-179-4
• Keywords (in Czech): vysychání toků; makrozoobentos; opakované vysychání
• Keywords in English: drying up of streams; macroinvertebrates; periodical drying

Abstract

Česká republika zažívá v posledních letech výrazné víceleté sucho, jehož příčiny lze hledat nejen v narůstajících projevech změny klimatu, ale do značné míry souvisí i s celkovými změnami krajiny a způsoby jejího využití. Jako jeden z projevů zmíněného suprasezónního sucha stále častěji zaznamenáváme vysychání toků, které se projevuje zastavením povrchového toku (zbývají pouze izolované tůně) nebo dokonce úplným vymizení vody z koryta. V letech 2012-2015 se dopady vysychání na společenstva tekoucích vod (zejména vodních bezobratlých) zabýval projekt BIOSUCHO (www.sucho.eu), který vyvinul stejnojmennou certifikovanou metodiku (Pařil a kol. 2015) umožňující zpětnou bioindiakci vyschnutí sledovaného toku s poměrně vysokou spolehlivostí (70-90%). Na základě rozboru společenstva bezobratlých lze stanovit, zda byl v předchozí vegetační sezóně úsek toku postižen vyschnutím většího rozsahu (více než 1 km toku na dobu více než 1 týden = vysychavý tok), malého rozsahu (méně než 1 km na dobu méně než 1 týden = zranitelný tok) nebo pravděpodobně nevyschnul vůbec (= permanentní tok). Vhodným nástrojem pro vytipování oblastí pravděpodobného výskytu vysychavých toků je další výstup projektu - „Mapa rizika vysychání drobných vodních toků“, která stanovuje 3 úrovně rizika zasažení konkrétního povodí 4. řádu epizodou vyschnutí (riziko vyschnutí velké, střední, malé). Mapa byla odvozena na základě kombinací GIS vrstev vybraných charakteristik povodí, doložených epizod vyschnutí toků a výsledků analýzy cca 1300 vzorků bezobratlých z více než 330 toků. Jako rizikové faktory pro vyschnutí úseku toku byly identifikovány kombinace následujících vlivů v povodí: (1) deficit srážek, (2) vyšší podíl orné půdy a (3) jílovců, (4) hranice geomorfologických jednotek a (5) vyšší podíl stojatých vod (blíže viz Zahrádková a kol. 2015). Mapy s vyhodnocením konkrétních povodí včetně kombinace faktorů, které k dané klasifikaci vedly, jsou dostupné na stránkách www.sucho.eu nebo www.heisvuv.cz.

Abstract (in English)

The presentaion is focused on impacts of repeated drying up of streams on aquatic biota.