„Nemohu je klamat?“ : konstrukce obrazu badatele v terénu

POLOUČEK, Oto. „Nemohu je klamat?“ : konstrukce obrazu badatele v terénu. Etnologické rozpravy. Banská Bystrica: Slovenská akadémia vied, 2016, XXIII, č. 1, s. 23-35. ISSN 1335-5074.

Základní údaje

• Originální název: „Nemohu je klamat?“ : konstrukce obrazu badatele v terénu
• Název anglicky: “Can't I deceive them?“ framing of researcher's image in fieldwork
• Autoři: POLOUČEK, Oto (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Etnologické rozpravy, Banská Bystrica, Slovenská akadémia vied, 2016, 1335-5074.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: Archeologie, antropologie, etnologie
• Stát vydavatele: Slovensko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Elektronická verze
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/16:00091056
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: pozice výzkumníka v terénu; kvalitativní výzkum; etika ve výzkumu; tramping; orální historie
• Klíčová slova anglicky: Position of researcher in fieldwork; qualitative research; research ethics; tramping; oral history
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Při realizaci transparentního kvalitativního výzkumu se badatel setkává se situacemi vycházejícími ze specifičnosti tématu svého zájmu. Nejrůznější společenství či subkultury se svými standardy a zvyky mohou reagovat na deklaraci výzkumného zájmu rozličným způsobem a považovat za důležité badatelem neuvědomované prvky vzájemné komunikace. Během geneze vzájemného vztahu si každá ze zainteresovaných stran konstruuje obraz o té druhé na základě svých vlastních představ a interpretací pramenících z prostředí, ve kterém se pohybují a kterým jsou ovlivněni. Článek na příkladu orálně historického výzkumu v komunitě brněnských trampů pojednává o možnostech vzniku konstruovaných představ o badateli, které mohly zásadně ovlivnit obsah realizovaných rozhovorů. Principy a doporučení související s orální historií v souladu se standardy platných etických kodexů mohou přinášet mnohé inspirace pro realizaci terénního výzkumu v citlivém prostředí, avšak taktéž přivádět výzkumníka do etických dilemat, vycházejících ze snahy balancovat mezi co největší transparentností a snahou konstruovat co nejpříjemnější atmosféru pro realizaci rozhovoru. Snahou „zapůsobit“ na zkoumanou komunitu, neklamat sám sebe a přitom si nepřehradit „cestu“ do „terénu“. V textu si kladu za cíl analyzovat předpoklady pro vznik situace, které jsem čelil v souvislosti s „vymezováním pozic“ a „hledáním společné řeči“ během mého výzkumu.

Anotace anglicky

Researcher meets different situations depending from specifics of his field of interest during implementation of transparent qualitative research. Various societies or subcultures with their own standards and customs can react differently when facing research interest and perceive as important different aspects of mutual communication, possibly not previously seen by researcher. During process of shaping terrain/researcher relations both involved sides constructing image of the other on basis of their own ideas and interpretations coming from environment, from which they come and are involved by. Article based on my own oral history research in community of tramps from Brno deals with possibilities of formation of constructed images about researcher, which could significantly involve content of realized interviews. Principles and recommendations of oral history research along with standards based on qualitative research codes of ethics can produce a lot of inspiration for field research in sensitive environments, but also can create some ethical dilemma depending from efforts to balance between research transparency and endeavor to create the best atmosphere for realizing research. Efforts to “impress”, do not mislead ourselves and also don't lose access to narrators. In article I’m analyzing assumptions for creating the situation, which I meet during “defining positions” and “looking for understanding” in my research.