Historie a současná podoba tradičního transportu dřeva na Šumavě

SMRČKA, Aleš. Historie a současná podoba tradičního transportu dřeva na Šumavě. Folia ethnographica : Supplementa ad Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales. Brno: Moravské zemské muzeum, 2016, roč. 50, č. 1, s. 67-81. ISSN 0862-1209.

Základní údaje

Originální název

Historie a současná podoba tradičního transportu dřeva na Šumavě

Název anglicky

History and Current Form of Traditional Wood Transport in the Šumava Mountains

Autoři

SMRČKA, Aleš (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Folia ethnographica : Supplementa ad Acta Musei Moraviae, Scientiae sociales, Brno, Moravské zemské muzeum, 2016, 0862-1209

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50404 Antropology, ethnology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14210/16:00091073

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

Šumava; transport dřeva; plavení dřeva; kůň; saně; horské hospodářství; environmentální historie; etnografie

Klíčová slova anglicky

Šumava Mountains; wood transport; wood floating; horse; sledge; mountain forestry; environmental history; ethnography

Štítky

rivok

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Na přelomu 17. a 18. století vznikají na Šumavě první dřevařské osady, ve druhé polovině 18. století pak díky mohutné dřevařské kolonizaci těžba dřeva proniká do vyšších poloh hor. Vytěžené dřevo bylo nutné z hor dopravit k místním podnikům i do vzdálenějších českých, německých a rakouských regionů. K tomu na Šumavě sloužila důkladná vodní síť v podobě řek a plavebních kanálů a ostatní druhy tradiční dopravy jako saně, volský a koňský potah. Přestože většina tradičních forem přibližování dřeva na Šumavě přibližně v polovině minulého století zanikla, v horském prostředí Šumavy se některé tradiční způsoby přibližování dřeva stále využívají. Dřevo se na Šumavě každoročně plaví v plavebních kanálech v ukázkové podobě pro turisty a nepravidelně dochází i k rekonstrukci pramenů. Přestože formy tradiční vodní dopravy lze v současnosti považovat spíše za folklorismus, koňský potah stále představuje v horském hospodářství Šumavy nenahraditelný ekologický způsob přibližování klád v horském terénu. Stať vedle jednotlivých forem tradiční dopravy dřeva pojednává i o každodennostech spjatých s povoláním šumavských dřevařů především v období druhé poloviny 19. století až 50. let minulého století.

Anglicky

At the turn of the 17th and 18th centuries, first woodworking hamlets appeared in the Šumava Mountains; in the second half of the 18th century lumbering moved to higher mountain areas thanks to a strong woodcutter colonisation. Obtained wood had to be transported from the mountains to local factories as well as to more distant Bohemian, German and Austrian regions. For this purpose, an ingenious net of rivers and waterways together with traditional means of transport like sledges, teams of oxes and horses were used. In spite of the fact that the majority of traditional ways of wood transport disappeared in the mid-20th century, some of them are still in use in the Šumava mountain environment. Every year, wood is floated in channels as a demonstration for tourists and from time to time sources are reconstructed. Even though traditional forms of water transport are today mostly considered as folklore, the team of horses still represents an irreplaceable ecological mean of wood transport in mountain terrain. Besides particular forms of traditional wood transport, the paper deals with the everyday life of Šumava woodcutters in the span of time between the second half of the 19th century and the 1950s.