2015
Kapitoly z dějin české filozofie 20. století
ZOUHAR, Jan a Róbert STOJKAZákladní údaje
Originální název
Kapitoly z dějin české filozofie 20. století
Název anglicky
Chapter from Czech Philosophy in XXth Century
Autoři
ZOUHAR, Jan (203 Česká republika, garant, domácí) a Róbert STOJKA (703 Slovensko)
Vydání
1. vyd. Košice, 210 s. 2015
Nakladatel
UPJŠ v Košicích
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Odborná kniha
Obor
60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/15:00091327
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-8152-373-1
Klíčová slova česky
česká filozofie
Klíčová slova anglicky
Czech Philosophy
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 7. 4. 2017 09:51, Ing. Mgr. Zdeňka Jastrzembská, Ph.D.
V originále
V roce 1882 byla rozdělena pražská univerzita na českou a německou a do Prahy přišel jako profesor filozofie T. G. Masaryk (1850-1937), později v roce 1918 zakladatel a první prezident Československé republiky. Vnitřní logika Masarykova filozofování, obsažená v řadě jeho spisů, je ve vzájemně úzce propojených dvou tematických okruzích. Jeden tvoří Masarykova filozofie dějin, společnosti a politiky, kterou se snažil postihnout povahu sociokulturních změn, a druhý jeho filozofie člověka, morálky a náboženství, ve které se věnoval především krizi moderního člověka. Na konci 19 a na začátku 20. století se v české filozofii setkáváme s pozitivismem (František Krejčí, František Čáda, František Drtina), s idealistickou kritikou pozitivismu (František Mareš, Emanuel Rádl, Ladislav Klíma) a s českým novotomismem. I Po vzniku Československa v roce 1918 byly založeny nové univerzity v Brně a Bratislavě, existovalo několik filozoficky zaměřených časopisů a česká filozofie se výrazně diferencovala na řadu směrů a proudů (pozitivismus, idealismus, strukturalismus, fenomenologie, náboženská filozofie katolická a protestantská, marxismus). V letech 2. světové války byly české vysoké školy zavřeny, ale filozofický život se přesto v omezených podmínkách rozvíjel. V 50. letech v Československu získala filozofický monopol marxistická filozofie. Ve své marxisticko-leninské či spíše stalinistické podobě byla jedinou povolenou veřejnou variantou filozofického myšlení. Až v šedesátých letech se československá společnost změnila a k zásadní proměně došlo i ve filozofii, ve které nešlo pouze o reformu marxismu, ale jejím prostřednictvím se otevíral prostor pro filozofickou práci vůbec. Postupně byl navázán přerušený kontakt s filozofií evropskou a americkou, marxistickou i nemarxistickou, a česká filozofie usilovala o dialog s dobovými základními myšlenkovými proudy (novopozitivismus, fenomenologie a existencialismus, strukturalismus, křesťanská filozofie).
Anglicky
Prague University was divided into Czech University and German University in 1882. T. G. Masaryk (1850 - 1937) came to Prague as a professor of philosophy, who later became the founder and first president of Czechoslovakia in 1918. The inner logic of Masaryk's philosophy, developed in a number of his works, is in two closely related themes. One of them is Masaryk's philosophy of history, society and politics, in which he tried to describe the nature of socio-cultural changes. The other is his philosophy of man, morality and religion, in which he dealt primarily with the crisis of modern man. At the turn of the 20th century, Czech philosophy saw the rise of positivism (František Krejčí, František Čáda, František Drtina), idealist critique of positivism (František Mareš, Emanuel Rádl, Ladislav Klíma) and Czech neo-Thomism. After the creation of Czechoslovakia in 1918, new universities in Brno and Bratislava were founded. There were several philosophically oriented journals and Czech philosophy differentiated into several branches (positivism, idealism, structuralism, phenomenology, religious philosophy - both catholic and protestant, Marxism. During WWII Czech universities were closed down, but philosophical life still existed in limited spheres. In the 50s Marxist philosophy became the dominant philosophy in Czechoslovakia. Marxism-Leninism, or rather Stalinism was the only acceptable form of public philosophical thought. It was only in the 60s that Czechoslovakian society changed and philosophy went through some radical changes as well. It was not just a reform of Marxism, it was a whole new field for philosophical work as such. Contacts that had been interrupted with European and American, both Marxist and non-Marxist philosophy were re-established. Czech philosophy sought a dialogue with current fundamental schools of thought (neo-positivism, phenomenology, existentialism, structuralism, Christian philosophy).
Návaznosti
| MUNI/A/1153/2014, interní kód MU |
|