2016
Cesta k (experimentálnímu) výzkumu efektů osobnostní stránky politiky pod jednou konceptuální střechou - metodologická poznámka k výzkumu personalizace
EIBL, OttoZákladní údaje
Originální název
Cesta k (experimentálnímu) výzkumu efektů osobnostní stránky politiky pod jednou konceptuální střechou - metodologická poznámka k výzkumu personalizace
Název anglicky
The (experimental) research on personal traits in politics under one conceptual frame. A few methodological remarks on the study of personalization.
Autoři
EIBL, Otto (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Evropská volební studia, 2016, 1801-6545
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50601 Political science
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14230/16:00088442
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
Klíčová slova anglicky
Personalization; experimental research; political parties; candidates; elections
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 4. 1. 2017 14:33, Mgr. Otto Eibl, Ph.D.
V originále
Článek je věnovaný konceptu personalizace politiky. Autor se domnívá, že původní teoretický koncept personalizace je nedostačující. Hlavní problém podle něj spočívá v přílišném důrazu na vývoj na časové ose. Výzkumníci jsou tak nuceni porovnávat hodnoty v čase t a t+1. Ačkoliv je tento přístup správný, klade příliš velké nároky na data a výzkumníka, navíc výsledky takových výzkumů jsou předvídatelné. Čím větší je časový rozestup mezi jednotlivými měřeními, tím větší efekt lze očekávat. Navíc existuje celá řada výzkumů, které se věnují výzkumu osobnostní stránky politiky (a jejích efektů), za současného stavu ale není možné tyto práce chápat jako výzkum personalizace. To může vést ke konceptuálnímu zmatení. Autor tak diskutuje výhody, které by přinesla úprava původního teoretického konceptu a zároveň nastiňuje možnosti, které plynou z aplikace experimentálních metod.
Anglicky
The article discusses the concept of personalization of politics. The author calls for a redefinition of the original concept that is in some respect outdated. The major issue that needs to be addressed is the emphasis on measuring changes and development in time, which by definition means that all research on personalization needs to be conducted by comparing data from (at least) two moments (e.g. elections in T and T+1). This approach is correct, but overwhelmingly demanding in terms of data and researcher capacities. Moreover, it creates predictable and obvious results – the larger the time difference between measurements, the bigger the change observed. In addition, there is a conceptual confusion due to an extending amount of (experimental) research on different aspects and effects of candidate’s personality traits on voters' behavior and on comparing “personalization” among political actors in one particular election (personalization is seen as a strategic campaign tool). Although, these researches deal with the personal characteristics of candidates and its influence on voting behavior, they cannot be seen as part of the research on personalization. The author shows benefits for researchers if the time-condition in the original definition is left out. Widening of the original concept makes possible keeping all research on individual actors in politics under one conceptual frame.
Návaznosti
| GA13-20548S, projekt VaV |
|