2016
Perkutánní klešťová biopsie u malignit postihujících žlučové cesty
ANDRAŠINA, Tomáš, Jiří PÁNEK, Tomáš ROHAN, Petra KOVALČÍKOVÁ, Tomáš GROLICH et. al.Základní údaje
Originální název
Perkutánní klešťová biopsie u malignit postihujících žlučové cesty
Název anglicky
Percutaneous forceps biopsy in biliary malignancies
Autoři
ANDRAŠINA, Tomáš (703 Slovensko, domácí), Jiří PÁNEK (203 Česká republika, domácí), Tomáš ROHAN (203 Česká republika, garant, domácí), Petra KOVALČÍKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Tomáš GROLICH (203 Česká republika, domácí), Lenka OSTŘÍŽKOVÁ (203 Česká republika, domácí) a Vlastimil VÁLEK (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Česká radiologie, Praha, Galén, 2016, 1210-7883
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30000 3. Medical and Health Sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14110/16:00092335
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
klešťová biopsie; biopsie žlučových cest; perkutánní drenáž; malignity žlučových cest; cenové analýzy
Klíčová slova anglicky
Forceps biopsy; Biliary biopsy; Percutaneous drainage; Biliary malignancy; Cost analysis
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 1. 3. 2017 11:59, Ing. Mgr. Věra Pospíšilíková
V originále
Cíl: Prokázat bezpečnost a výtěžnost endoluminální klešťové biopsie v průběhu iniciální drenáže žlučových cest a prokázat její výhody pro pacienta a lékaře. Metody: Do analýzy bylo od roku 2006 zařazeno 101 po sobě jdoucích pacientů s maligní stenózou žlučových cest. Všichni pacienti podstoupili perkutánní transhepatickou drenáž žlučových cest (PTD) a endoluminální klešťovou biopsii k histologické verifikaci stenózy. 76 pacientů podstoupilo biopsii 1-119 dní po iniciální drenáži (bioptické kleště 7,5F), 27 pacientů podstoupilo perkutánní drenáž a biopsii v jediném, kombinovaném výkonu (jednorázové bioptické kleště, 5,2F). Výsledky: Intervence s biopsií v rámci iniciální drenáže nebyla spojena s vyšším výskytem komplikací. Kumulativní míra úspěšnosti endoluminální biopsie u obou skupin byla 77,6% a 81,5%. Průměrná doba potřebná k získání průkazného vzorku biopsie od okamžiku první drenáže byla 42 dní a 11 dní, v uvedeném pořadí (p <0,001). Pacienti podstupující endoluminální biopsie s kleštěmi 5.2F podstoupili v průměru o 1,2 méně perkutánních intervencí (p <0,001). Závěr: Perkutánní klešťová biopsie je bezpečný výkon, i když se provádí během iniciální drenáže. Její výtěžnost je srovnatelná s biopsií při dalších výkonech, zatímco malignita je prokázána dříve.
Anglicky
Aim: To prove the safety and efficacy of endoluminal forceps biopsy during initial drainage and demonstrate its benefits for patients and physicians. Methods: From 2006, 101 consecutive patients with malignant biliary stenosis were enrolled in the analysis. All patients underwent percutaneous transhepatic biliary drainage (PTD) procedure and endoluminal forceps biopsy to obtain histological verification of stenosis. Seventy-six patients underwent biopsy 1–119 days after the drainage procedure (7.5F biopsy forceps). Twenty-seven patients underwent percutaneous drainage and biopsy in a single, combined procedure (5.2F disposable biopsy forceps). Results: Interventions with the single-procedure PTD biopsy were not associated with a higher rate of complications. The cumulative success rates of endoluminal biopsy in both groups were 77.6% and 81.5%, respectively. The average times needed to obtain a conclusive biopsy specimen from the time of initial drainage were 42 days and 11 days, respectively (p < 0.001). Patients undergoing endoluminal biopsy with the 5.2F forceps benefited from 1.2 fewer percutaneous interventions on average (p < 0.001). Conclusion: Percutaneous forceps biopsy is a safe procedure even when performed during initial drainage. Its success rate is comparable to that of the postponed biopsy procedure while malignancy is proven significantly sooner.
Návaznosti
MUNI/A/1083/2015, interní kód MU |
| ||
ROZV/20/LF/2015, interní kód MU |
|