a 2015

Reconstruction of Defects with Forehead Flap

DVOŘÁK, Zdeněk, P. NOVÁK, T. VÝŠKA a Jiří VESELÝ

Základní údaje

Originální název

Reconstruction of Defects with Forehead Flap

Autoři

DVOŘÁK, Zdeněk (203 Česká republika, garant, domácí), P. NOVÁK (203 Česká republika), T. VÝŠKA (203 Česká republika) a Jiří VESELÝ (203 Česká republika, domácí)

Vydání

36th National Congress of the Czech Society Plastic Surgery with international participation, 2015

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

30200 3.2 Clinical medicine

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14110/15:00092484

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISSN

Klíčová slova anglicky

forehead flap

Štítky

Změněno: 21. 12. 2016 14:40, Ing. Mgr. Věra Pospíšilíková

Anotace

ORIG CZ

V originále

Nose amputation was a common form of punishment in ancient India, where the caste of potters developed and improved the principle of nose reconstruction with a flap from the forehead. The actual spread of this method started only after the article of Carpue in the 19th century, who tried this method on 2 patients, after reading about it in a Gentlemen magazine from London. Traditionally has been used two stage nose reconstruction. Millard in 1974 proposed three stage concept of reconstruction, where he introduced another stage between transfer and division of the pedicle after 3 weeks, during which the thick skin at the tip of the nose was again reduced. This procedure was further modified by Burget and Menick who did not perform any initial thinning of the distal part of the flap, but all thinning was only performed after 3 weeks in the 2nd stage. The goal of this presentation is to evaluate the results of nose reconstruction with forehead flap at the Department of Plastic and Aesthetic Surgery in Brno and to demonstrate each technical finesses during construction of this flap.

Česky

Amputace nosu byla častá forma trestu ve starověké Indii, kde kasta hrnčířů vyvinula a zdokonalila princip rekonstrukce nosu lalokem z čela. Skutečné rozšíření této metody začalo až po článku Carpueho v 19. století, který tuto metodu vyzkoušel na dvou pacientech poté, co se o ní dočetl v Londýnském Gentlemanském magazínu.