Možnosti terapie pacientů s meningeomem grade III

MUSIL, J., Andrej MRLIAN, Miloš DUBA a Martin SMRČKA. Možnosti terapie pacientů s meningeomem grade III. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2016, roč. 79, č. 1, s. 82-85. ISSN 1210-7859.

Základní údaje

• Originální název: Možnosti terapie pacientů s meningeomem grade III
• Název anglicky: Options for Therapy of Patients with Hemangiomas Grade III
• Autoři: MUSIL, J. (203 Česká republika), Andrej MRLIAN (703 Slovensko), Miloš DUBA (203 Česká republika, domácí) a Martin SMRČKA (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2016, 1210-7859.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 30000 3. Medical and Health Sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Impakt faktor: Impact factor: 0.368
• Kód RIV: RIV/00216224:14110/16:00092512
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• UT WoS: 000369467600013
• Klíčová slova česky: meningeom WHO grade III; diagnostika; léčba; dispenzarizace
• Klíčová slova anglicky: meningioma WHO grade III; diagnostics; therapy; surveillance
• Štítky: EL OK
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Meningeomy grade III patří mezi zřídka se vyskytující neoplazie centrálního nervového systému. Na rozdíl od benigních forem se jedná o onemocnění s agresivním růstem a špatnou prognózou. Resekce, i radikální, musí být následována neodkladnou adjuvantní radioterapií, která umožní lepší lokální kontrolu, zejména u parciálně resekovaných tumorů. Navzdory komplexní terapii zůstává tato zřídkavá varianta onemocněním se špatnou prognózou a krátkou délkou přežití. Autoři zpracovávají šestičlennou skupinu pacientů s meningeomem grade III. Skupina je analyzována z hlediska diagnostiky, radikality operace, velikosti rezidua před ozářením, dále z hlediska následné léčby a střední doby přežití. U dvou pacientů byla provedena radikální resekce vč. origa, u zbylých čtyř zůstalo origo neresekováno. Všichni pacienti se následně podrobili radioterapii. V případě výskytu recidivy se postupovalo individuálně, terapie varírovala od reoperace přes ošetření pomocí gamma nože až po paliaci. Střední doba přežití byla 18 ± 7 měsíců. Veškeré terapeutické postupy by měly vést k maximální radikalitě léčby při minimalizaci rizika vzniku neurologického deficitu.

Anotace anglicky

Meningioma grade Ill is one of rare tumors of the central nervous system. Unlike benign forms, grade III meningiomas are known for rapid aggressive growth and poor prognosis. Compared to benign forms, they tend to grow more intraaxially, infiltrating brain tissue. Resection, even though radical, must be followed by immediate adjuvant radiotherapy that allows better local control, especially in partially resected tumors. The disease continues to have poor prognosis and short survival time irrespective of the comprehensive treatment of this quite infrequent variant of the disease. Adjuvant radiotherapy could be combined with or followed by chemotherapy. Newly available data are to shed new light on this topic. Hormonal therapy and some aspects of molecular biology have been suggested as promising methods to improve patient prognosis. These new methods as well as stereotactic radiosurgery could provide suitable options for the treatment of malignant meningioma recurrence. The authors present case series of six patients with meningioma grade Ill. The group was analysed in terms of the diagnosis, extent of dissection, size of the residuum before radiation therapy as well as in terms of follow-up and median survival. Two patients underwent radical resection (Simpson 1), while four remaining underwent Simpson 3 resection. Afterwards, all patients underwent radiotherapy. Recurrence was managed individually. Therapy varied from reoperation through gamma knife treatment to palliation. Median survival was 18 +/- 7 months. Any therapeutic approach should be as radical as possible while minimizing a risk of neurological deficit.