2016
Nové poznatky o facii „pebbly mudstones“ pestrých vrstev kroměřížského souvrství (karpat, střední část karpatské předhlubně)
FRANCÍREK, Michal, Martin HANÁČEK a Slavomír NEHYBAZákladní údaje
Originální název
Nové poznatky o facii „pebbly mudstones“ pestrých vrstev kroměřížského souvrství (karpat, střední část karpatské předhlubně)
Název česky
Nové poznatky o facii „pebbly mudstones“ pestrých vrstev kroměřížského souvrství (karpat, střední část karpatské předhlubně)
Název anglicky
New findings about the facies of the „Pebbly mudstones“ of variegated deposits of Kroměříž Formation (Karpatian, Central part of the Carpathian Foredeep)
Autoři
FRANCÍREK, Michal (203 Česká republika, domácí), Martin HANÁČEK (203 Česká republika, domácí) a Slavomír NEHYBA (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, Masarykova univerzita, 2016, 1212-6209
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10500 1.5. Earth and related environmental sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14310/16:00092515
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova česky
karpatská předhlubeň, karpat; kroměřížské souvrství; vrtné jádro; pebbly mudstones; detritické granáty; provenience
Klíčová slova anglicky
Carpathian Foredeep; Karpatian; Kroměříž Formation; borehole core; pebbly mudstones; detrital garnet; provenance
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 13. 3. 2018 13:02, prof. RNDr. Slavomír Nehyba, Dr.
V originále
Kroměřížské souvrství představuje nejmladší člen sedimentárního záznamu karpatu ve střední části karpatské předhlubně. Bylo uloženo před čely flyšových příkrovů, v bezprostředním nadloží novopřerovských vrstev. Souvrství je reprezentováno dvěma členy tj. holešovskými slepenci a pestrými vrstvami. Holešovské slepence byly dříve také označovány oblastními názvy např. nítkovické štěrky a písky, holešovské štěrky ad. (Benada – Kokolusová 1987, Adámek et al. 2003). Slepence jsou známy z vrtů i odkryvů. Naproti tomu pestré vrstvy jsou doloženy pouze z hlubokých vrtů, které byly provedeny v rámci naftového průzkumu ve 20. století. Typickou facií pestrých vrstev jsou tzv. „pebbly mudstones“. Podrobněji se sedimenty pestrých vrstev zabývali Beneda – Kokolusová (1987), kteří především studovali jejich petrografii, prostorové rozmístění a vztah k flyšovým příkrovům Západních Karpat. V tomto příspěvku jsou shrnuty výsledky studia „pebbly mudstones“ pestrých vrstev, zastižených ve vrtech Kroměříž-1, 2 a Rataje-1,2 (obr. 1). Nové poznatky vyplynuly hlavně z analýz detritických granátů, na jejichž základě byla upřesněna provenience těchto sedimentů. „Pebbly mudstones“ jsou sedimenty tvořené příměsi písčité a štěrkovité frakce v jílovité matrix vzniklé z gravitačních hustotních proudů. Často vytváří vložky a polohy v sedimentech turbiditních proudů (Reineck – Singh 1973).
Anglicky
One of the facies of variegated deposits of the Kroměříž Formation (Karpatian – Miocene) is represented by pebbly mudstones. The Kroměříž Formation (Late Karpatian) is formed by clays, mudstones, sands, sandstones, gravels and conglomerates. This formation has been deposited along the active margin of Carpathian Foredeep ahead of the front of the Western Carpathian flysch nappes and is divided into the variegated deposits and the Holešov conglomerates. The variegated deposits are known only from the deep boreholes. In this paper the samples of pebbly mudstones from boreholes Rataje-1, 2 and Kroměříž-1, 2 are described. The studied samples have been subjected to the grain size analysis, petrographic and provenance analyzes of gravel clasts and analyzes of the chemistry and provenance of detrital garnets. The pebbly mudstone from the borehole Rataje-1 contains ~24 % gravel, ~18 % sand and ~58 % clay+silt and can be classified (according Nichols 2009) as the gravelly mudrock. The predominant type of detrital garnets is Alm-Prp with pyrope component to 20%, which represents ~65 % of detrital garnets. The pebbly mudstones have been interpreted as deposits of cohesive debris flows (beeing a part of the subaqueous fan or delta?). The flysch nappes of the Western Carpathians served as source for the both clasts and detrital garnets and deposits of the Kroměříž Formation are supposed to represent a prograding wedge into the basin.