2016
The problem of Proto-Balto-Slavic ‘aspirates’ revisited
ŠEFČÍK, OndřejZákladní údaje
Originální název
The problem of Proto-Balto-Slavic ‘aspirates’ revisited
Název česky
Problém protobaltoslovanských „aspirát“ po revizi
Autoři
ŠEFČÍK, Ondřej (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Slovo a slovesnost, AV ČR, Ústav pro jazyk český, 2016, 0037-7031
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 0.625
Kód RIV
RIV/00216224:14210/16:00094210
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
UT WoS
000391724000003
Klíčová slova česky
Indoevropská fonologie; aspirovanost; znělost; okluzívy
Klíčová slova anglicky
Indo-European phonology; aspiration; voice; stops
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 11. 5. 2017 13:39, Mgr. Marie Skřivanová
V originále
The topic of this paper, as its title suggests, is the fate of the original Indo-European (IE) aspirates in Balto-Slavic, or possibly in its direct precursor, Proto-Balto-Slavic. In contrast with the Indo-European protolanguage, which is generally reconstructed with three modal classes of stops, both the Baltic and the Slavic languages are modeled on the opposition based on the feature /±voice/ only, with the opposition based on the feature /±aspiration/ not directly attested. Due to this distinction between IE and Balto-Slavic, it is assumed that the original opposition of aspiration was lost at some point during the Proto-Balto-Slavic period. The mechanism of this loss and the question of ‘voiceless aspirates’ are discussed as well. In the paper it is demonstrated that there is no reason to believe that ‘voiceless aspirates’ and ‘voiced aspirates’ ever formed a category of ‘aspirates’, proportional to the opposition between ‘voiceless unaspirates’ and ‘voiced unaspirates’, or to assume that both ‘aspirates’ ever existed at the same moment.
Česky
Otázka počtu modálních tříd v indoevropských jazycích neztratila dosud své palčivosti. Jak známo, zatímco převládající popis pracuje s třemi modálními třídami (neznělých, znělých a znělých aspirát), některé modely stále pracují i se čtvrtou třídou (neznělých aspirát), případně přehodnocují situaci z pohledu různých variant glotální teorie. Baltoslovanské jazyky pak v historickém období mají jen dvě třídy (neznělou a znělou, s tou splynula i historická aspirovaná). Díky vnitřní rekonstrukci (s využitím Winterova zákona) dnes můžeme i pro protobaltoslovanskou fázi vývoje rekonstruovat tři modální třídy, nicméně stále zůstává otázka neznělých aspirát (autor tohoto příspěvku rozhodně považuje tzv. neznělé aspiráty za sekundární, nikoliv obecně indoevropské), které v slovanštině (ale ne baltštině) v některých případech reprezentuje *x/š. V příspěvku se ukazuje, že není nutné předpokládat, že by neznělé a znělé aspiráty někdy spolu tvořily kategorii aspirovanosti proporční kategorii neaspirovaných, jak je tomu např. v indoárijských jazycích, ba ani časový souběh existence znělých a neznělých aspirát.
Návaznosti
| MUNI/A/1157/2015, interní kód MU |
|