Vznik Polského domu v Moravské Ostravě: lidé, místo, stavba

GALETA, Jan. Vznik Polského domu v Moravské Ostravě: lidé, místo, stavba. In Krzysztof Czajkowski; Aleš Zářický. Śladami Polaków na czeskim/austriackim Śląsku – Stopami Poláků v českém/rakouském Slezsku. Częstochowa: Fundacja "Silva Rerum Polonarum", 2016, s. 152-171. ISBN 978-83-945669-0-6.

Základní údaje

• Originální název: Vznik Polského domu v Moravské Ostravě: lidé, místo, stavba
• Název anglicky: The Establishment of the Polish House in Moravská Ostrava: the People, the Place, the Building
• Autoři: GALETA, Jan (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Częstochowa, Śladami Polaków na czeskim/austriackim Śląsku – Stopami Poláků v českém/rakouském Slezsku, od s. 152-171, 20 s. 2016.
• Nakladatel: Fundacja "Silva Rerum Polonarum"

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: Umění, architektura, kulturní dědictví
• Stát vydavatele: Polsko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/16:00092778
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-83-945669-0-6
• Klíčová slova česky: Polský dům; Ostrava; dějiny architektury; nacionalismus; polská menšina; Stanislaw Bandrowski
• Klíčová slova anglicky: Polish House; Ostrava; history of architecture; nationalism; Polish minority; Stanislaw Bandrowski
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Lidé, spjatí s počátky Polského domu – lékaři W. Seidl a A. Knapczyk, důlní inženýři a politici F. Brzezowski a H. Schrott, učitel A. Słowik, architekt S. Bandrowski a další – jsou představiteli polského národně buditelského proudu v Ostravsko-karvinském revíru, který z různých důvodů (hlavně v obavě z čechizace Poláků v revíru) odmítal spojenectví s Čechy a spolupracoval s Němci. Vzájemný vztah všech tří národností byl ale samozřejmě složitější, jak ukazuje např. slavnostní otevření Polského domu v září 1900, kde si představitelé všech tří táborů notovali. Pozemek pro Polský dům byl zakoupen v nové části Moravské Ostravy, ve čtvrti, která se teprve od 90. let nově budovala doslova na „zelené louce.“ Byla to čtvrť sociálně smíšená, byť převažovali dělníci a řemeslníci, převážně obytná, byť zde byly drobné dílny, obchody se smíšeným zbožím a u trati rostl průmysl. Polský dům sem vnesl z hlediska funkce důležitý prvek veřejné budovy určené primárně kultuře, setkávání a vzdělávání (fungovala v něm i restaurace). Navíc, spolu s naproti stojícími lázněmi W. Seidla od stejného architekta, vytvořil i výraznou architektonickou hodnotu. Architekt Polského domu, Stanisław Bandrowski (vlastním jménem Stefan Badowski), se stavitelství vyučil ve Varšavě a Polský dům nejprve navrhl v historizující podobě. Plány však brzy proměnil do zajímavé variace na tvorbu krakovského architekta T. Talowského, která měla lépe vystihnout spojení ostravských Poláků s Krakovem a lépe vyjádřit polskost skrze umění a architekturu.

Anotace anglicky

The people connected with the establishment of the Polish House – doctors Wacław Seidl and Anton Knapczyk, mining engineers and politicians Franciszek Brzezowski and Henryk Schrott, teacher Andrzej Słowik, architect Stanisław Bandrowski, etc. – are representatives of the Polish national revival movement in the coal-mining region of Ostrava and Karviná, which, from various reasons (mainly due to the fear of Czechization of the Polish natives in the region), rejected any alliance with Czechs, and cooperating instead with Germans. The mutual relationships of the three nationalities were, of course, much more complicated, as it was shown at the official opening of the Polish House in September 1900, where all deputies of the three groups met in harmony. The ground for the Polish House was bought in a new part of Moravská Ostrava, in a quarter that had been built since the 1890s on greenfield land. It was a quarter of mixed social structure, the prevailing stratum being workers and craftspeople, and mostly residential, with the exception of minor workshops, grocery shops and the developing industries near the railway. From the functional point of view, the Polish House embodied an important element of a public institution oriented mainly towards culture, meetings, and education (there was also a restaurant inside). Moreover, altogether with the opposite spa belonging to Wacław Seidl, which was created by the same architect, it also represented a significant architectural landmark. Stefan Badowski – a. k. a. Stanisław Bandrowski –, architect of the Polish House, studied architecture probably in Warsaw, and his first design of the Polish House was made in the historicising style. However, the plans were soon changed into an interesting variation on the art of a Cracovian architect Teodor Talowski. That was to emphasise the connection between the Poles in Ostrava and the town of Cracow, and to express Polishness through art and architecture.

Návaznosti

• MUNI/A/1090/2015, interní kód MU: Název: Místo a okamžik formy v dějinách evropské architektury a výtvarného umění (Akronym: Místo a okamžik formy)

Investor: Masarykova univerzita, Místo a okamžik formy v dějinách evropské architektury a výtvarného umění, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty