2017
The Role of microRNA in Ischemic and Hemorrhagic Stroke
LIPKOVÁ, Jolana a Kamil ĎURIŠZákladní údaje
Originální název
The Role of microRNA in Ischemic and Hemorrhagic Stroke
Název česky
Role microRNA u ischemické a hemoragické cévní mozkové příhody
Autoři
LIPKOVÁ, Jolana (203 Česká republika, garant, domácí) a Kamil ĎURIŠ (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Current Drug Delivery, Sharjah, Bentham Science Publishers, 2017, 1567-2018
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30104 Pharmacology and pharmacy
Stát vydavatele
Spojené arabské emiráty
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor
Impact factor: 2.078
Kód RIV
RIV/00216224:14110/17:00094602
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
UT WoS
000409883200010
Klíčová slova česky
microRNA, ischemické cévní mozková příhoda, hemoragická cévní mozková příhoda
Klíčová slova anglicky
Central nervous system; embolectomies; hemorrgahic stroke; ischemic stroke; microRNA; thrombolysis
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 20. 3. 2018 13:17, Soňa Böhmová
Anotace
V originále
Background: Stroke is the second leading cause of death worldwide. Understanding of gene expression dynamics could bring new approaches in diagnostics and therapy of stroke. Small noncoding molecules termed "microRNA" represent the most flexible network of gene expression regulators. Method: The aim of this review was to briefly describe the structure and function of microRNA and summarize the current knowledge about the involvement of microRNAs in the pathophysiology of ischemic and hemorrhagic stroke based on both experimental and clinical studies. Results: Numerous profiling studies identified candidate microRNAs and partially described dynamics of their expression after the stroke. However, complex associations of specific microRNAs expression with main clinical characteristics and deeper insight into mechanisms of their regulatory functions are still missing. In this review, we put special emphasis on several microRNA clusters involved in neuroprotection (miR-124, miR-181, miR-21, miR-29, miR-210 and let7). Potential application of microRNAs as biomarkers and diagnostic or therapeutic targets was also discussed. Conclusion: Full understanding of the regulatory mechanisms of the microRNA networks represents a novel direction for stroke research. To date, we do not have effective tools to control pathophysiological processes associated with stroke. Thus the microRNAs have to be considered as a very promising target for future stroke therapies.
Návaznosti
GP14-23773P, projekt VaV |
|