Augustusbild im rhetorischen Werk von Seneca Rhetor

PETROVIĆOVÁ, Katarina. Augustusbild im rhetorischen Werk von Seneca Rhetor. Acta Antiqua Academiae scientiarum Hungaricae. Budapest: Akadémiai Kiadó, 2015, roč. 55, 1-4, s. 489-502. ISSN 0044-5975. Dostupné z: https://doi.org/10.1556/068.2015.55.1-4.34.

Základní údaje

Originální název

Augustusbild im rhetorischen Werk von Seneca Rhetor

Název česky

Obraz císaře Augusta v rétorické tvorbě Seneky Staršího

Název anglicky

The picture of Augustus in rhetorical writings of Seneca the Elder

Autoři

PETROVIĆOVÁ, Katarina ORCID

Vydání

Acta Antiqua Academiae scientiarum Hungaricae, Budapest, Akadémiai Kiadó, 2015, 0044-5975

---

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

Písemnictví, masmedia, audiovize

Stát vydavatele

Maďarsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/15:00093269

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

DOI

https://doi.org/10.1556/068.2015.55.1-4.34

EID Scopus

2-s2.0-85007608272

Klíčová slova česky

Seneca Starší; Augustus; deklamace; literární portrét; svoboda slova

Klíčová slova anglicky

Seneca Maior; Augustus; declamations; literary picture; freedom of speech

Štítky

rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

In diesem Beitrag wird das literarische Bild von Augustus im rhetorischen Werk von Seneca Rhetor analysiert. Anhand der direkten sowie auch indirekten Erwähnungen in der Senecas Sammlung der unterschiedlichsten rednerischen Mittel Oratorum et rhetorum sententiae, divisiones, colores, die bekannter als Controversiae und Suasoriae ist, wird die Senecas angebliche Bewunderung von Augustus und seiner Regierung überprüft. Auch wenn Augustus als eine nachsichtige und großzügige Persönlichkeit in der Senecas Beschreibung anscheinend wirkt, durch diese Idealisierung dringt Angst und Spannung ein, welche die kaiserliche Macht in den Rendnern weckt. Es zeigt sich, dass Seneca Rhetor die Augusteische Regierung als den Verlust der Demokratie und die Bedrohung der Rechte bewertet hat.

Česky

V tomto článku je analyzován literární portrét císaře Augusta v rétorickém díle Seneky Staršího. Základem analýzy jsou přímé i nepřímé zmínky v Senekově souboru ukázek jednotlivých řečnických nástrojů Oratorum et rhetorum sententiae, divisiones, colores, známějším jako Controversiae a Suasoriae. Je prověřováno obecně přijímané stanovisko, že Seneka obdivoval Augusta za jeho respekt ke svobodě slova. Přestože se zdá, že Augustus jako princeps na Seneku působí jako urozený, vlídný a obdivuhodný muž, skrze tento idealizovaný obraz proniká silně obava a napětí, které v řečnících Augustova moc vzbuzuje. V souhrnu se ukazuje, že Seneka Starší vnímal Augustovu vládu jako ztrátu demokracie a ohrožení práva.

Anglicky

In this study, the literary picture of the emperor Augustus is analyzed, as it is depicted in the rhetorical works of Seneca the Elder. Based on both direct and indirect references in Seneca’s collection of the examples of rhetorical tools Oratorum et rhetorum sententiae, divisiones, colores, which is better known as Controversiae and Suasoriae, I call into question the usually accepted idea that Seneca admired Augustus for his respect for freedom of speech. Although Augustus as princeps makes the impression of a noble, clement, and admirable man, the tension and fear his power arouses in orators penetrates his idealized depiction. Summed up, Seneca the Elder perceived Augustus’ time as the period of the loss of democracy and endangered law.