a 2016

Využitelnost peří pro analýzu stresu a kondice vlaštovky obecné (Hirundo rustica).

KOTASOVÁ ADÁMKOVÁ, Marie, Zuzana BÍLKOVÁ, Oldřich TOMÁŠEK, Zdeněk ŠIMEK, Tomáš ALBRECHT et. al.

Základní údaje

Originální název

Využitelnost peří pro analýzu stresu a kondice vlaštovky obecné (Hirundo rustica).

Vydání

„Každý pták se počítá“, Ornitologická konference 14.–16. 10. 2016, Mikulov. Sborník abstraktů. ČSO, Praha, 2016. 2016

Další údaje

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

ISBN

978-80-87572-20-7
Změněno: 6. 2. 2017 10:50, Mgr. Marie Kotasová Adámková, Ph.D.

Anotace

V originále

Období migrace a zimování jsou pro ptáky energeticky velmi náročná. Jedinci překonávají velké vzdálenosti a nedostatek potravy. Navíc se v jejich tělech odehrávají procesy významné pro následující hnízdní sezónu. Jedním z nich je růst péřových ornamentů, jejichž vliv se uplatňuje v pohlavním výběru o několik měsíců později. Důležitým procesem je však růst opeření celkově, jehož kvalita může přímo ovlivňovat termoregulaci i letové schopnosti včetně lovu až do období dalšího pelichání. Porozumění procesům probíhajícím mimo hnízdní sezonu tedy může být zásadní nejen ve vztahu k pohlavnímu výběru, ale také pře- žívání jedinců a jejich kondici. Ke studiu různých aspektů života migrantů mimo hnízdní období se používají analýzy izotopů umožňující zjištění geografického původu vzorku. Peří však může poskytnout také cenné informace o stresovém vyladění a kondici jedince v době pelichání. V rámci studia vlaštovky obecné, dálkového trans-saharského migranta, jsme optimalizovali analýzu stresového hormonu kortikosteronu (CORT) uloženého v peří. To umožnilo analyzovat dlouhodobé koncentrace CORT v období růstu per během migrace a na zimovišti. Metodu jsme doplnili o klasické ptilochronologické analýzy rychlosti růstu per, přičemž jsme hodnotili znaky vypovídající o kondici jedince. V rámci projektu jsme se zaměřili na vztah mezi dlouhodobou koncentrací CORT v obrysovém peří, délkou vnějších ocasních per coby důležitého pohlavního znaku evropského poddruhu vlaštovky a růstovou rychlostí středních neornamentálních ocasních per. Výsledky ukázaly, že jedinci s delšími vnějšími ocasními pery mají celkově nižší koncentrace CORT v peří. Podobně, nižší koncentrace CORT v peří jsme zaznamenali u jedinců s rychlým růstem středních ocasních per. Zvýšená koncentrace CORT v peří na zimovišti patrně úzce souvisí s horší kondicí i fyziologickým stavem jedince (stres), což se projevuje pomalejším růstem ocasních per a kratším ocasem, který slouží jako pohlavně selektovaný znak. Analýza hormonů v peří je velmi vhodnou metodou studia carry-over efektů propojujících období zimování a hnízdění u dálkových migrantů. Práce byla podpořena projektem LH14045.