2017
Současný pohled na kontraindikace a komplikace elektromyografie
VLČKOVÁ, Eva a Josef BEDNAŘÍKZákladní údaje
Originální název
Současný pohled na kontraindikace a komplikace elektromyografie
Název anglicky
Current Perception of Contraindications and Complications of Nerve Conduction Studies and Needle Electromyography
Autoři
Vydání
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, Brno, Ambit Media, 2017, 1210-7859
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30103 Neurosciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor
Impact factor: 0.508
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14110/17:00096123
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
UT WoS
Klíčová slova česky
elektromyografie; kardiostimulátor; defibrilátor; elektrická stimulace; warfarin; antikoagulační terapie; antiagregační terapie; krvácení; infekce; pneumotorax
Klíčová slova anglicky
electromyography; artificial pacemaker; implantable defibrillators; electric stimulation; warfarin; anticoagulant agents; antiplatelet agents; haemorrhage; infection; pneumothorax
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 21. 3. 2018 16:39, Soňa Böhmová
V originále
Cílem práce je poskytnout přehled současných poznatků a doporučení vztahujících se k nejčastěji tradovaným kontraindikacím elektromyografie (EMG), tedy implantovanému kardiostimulátoru/ defibrilátoru či užívání chronické antikoagulační nebo antiagregační terapie, a komplikacím EMG (infekce, pneumotorax, kompartment syndrom, poranění periferního nervu). Z publikovaných studií vyplývá, že u pacientů s implantovaným kardiostimulátorem/ defibrilátorem lze bez problémů provádět běžnou i repetitivní elektrickou stimulaci periferních nervů. Je však vhodné vyhnout se místům v blízkosti těchto zařízení, a to s ohledem na možnou interferenci s jejich funkcí. Antikoagulační ani antiagregační terapie nepředstavuje dle provedených studií systematicky zvýšené riziko rozvoje klinicky významných intramuskulárních krvácení. Hematomy, detekované v návaznosti na jehlovou EMG, jsou většinou velmi drobné (několik milimetrů) a klinicky asymptomatické. Symptomatická a asymptomatická krvácení se po provedené jehlové EMG mohou vyskytovat i bez souvislosti s medikací, interferující s krevní srážlivostí. Jsou však obecně málo časté a jehlová EMG je považována za bezpečnou vyšetřovací metodu. Vysazení terapie ovlivňující srážení krve z důvodů EMG vyšetření představuje pro pacienta jednoznačně vyšší riziko než provedení jehlové EMG u pacienta při trvající antikoagulační/ antiagregační terapii. Ostatní výše jmenované komplikace EMG jsou raritní, je však nutno počítat s možností jejich rozvoje a maximalizovat technická a hygienicko-epidemiologická opatření k zábraně jejich vzniku a uvážlivě indikovat EMG vyšetření.
Anglicky
Clinical electromyography (EMG) is a key diagnostic tool in many neuromuscular diseases. Despite this, many laboratories do not perform nerve conduction studies (NCS) in patients with a pacemaker or implantable cardioverter-defibrillator. Furthermore, some labs do not perform needle EMG or at least do not examine some of the higher risk muscle groups in patients on anticoagulant or even antiplatelet therapy. In rare cases, EMG examination may also be complicated by leakage, transmission of infectious diseases, pneumothorax, compartment syndrome, or a peripheral nerve lesion. The aim of this study was to summarize current knowledge and recommendations related to these limitations and complications of EMG examination. According to published studies, common as well as repetitive electrical peripheral nerve stimulation can be performed in patients with pacemaker/ defibrillator. Stimulation in close proximity to pacemaker/ defibrillator should be avoided to prevent electromagnetic interference with their function. No increased systemic risk of clinically signifi cant intramuscular haemorrhage was found in patients on an anticoagulant or antiplatelet therapy. Intramuscular hematomas resulting from needle EMG are usually very small (several millimetres) and clinically asymp tomatic. Symp tomatic and asymp tomatic haemorrhages following needle EMG can occur without any relation to anticoagulant/ antiplatelet therapy. However,they are generally rare and needle EMG is considered to be a safe dia gnostic tool. In patients taking anticoagulation medication, thrombotic risk of discontinuing anticoagulation prior to EMG outweighs the risks associated with needle examination while on anticoagulation. All other EMG complications listed above are very rare but relevant. Therefore, it should always be carefully considered whether EMG examination is indicated. General technical and hygienic-epidemiological recommendations for EMG examination should be strictly followed to minimise the incidence of complications.
Návaznosti
| MUNI/A/1072/2015, interní kód MU |
|