Vliv radiofrekvenčních polí na magnetorecepci hmyzu

NETUŠIL, Radek, Tomáš PECKA and Martin VÁCHA. Vliv radiofrekvenčních polí na magnetorecepci hmyzu (Impact of radiofrequency fields on magnetoreception in insects). In Zoologické dny 2017. 2017.

Basic information

• Original name: Vliv radiofrekvenčních polí na magnetorecepci hmyzu
• Name (in English): Impact of radiofrequency fields on magnetoreception in insects
• Authors: NETUŠIL, Radek (203 Czech Republic, belonging to the institution), Tomáš PECKA (203 Czech Republic, belonging to the institution) and Martin VÁCHA (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Zoologické dny 2017, 2017.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Conference abstract
• Field of Study: 30105 Physiology
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• RIV identification code: RIV/00216224:14310/17:00094334
• Organization unit: Faculty of Science
• Keywords (in Czech): magnetorecepce hmyz radiofrekvence ruměnice podmiňování
• Keywords in English: magnetoreception insect radiofrequency pyrrhocoris conditioning
• Tags: International impact, Reviewed

Abstract

Již několik desetiletí je známo, že široké spektrum zvířat se dokáže orientovat podle magnetického pole Země, avšak až v posledních letech se objevily přesvědčivé důkazy o mechanismu fungování tohoto fenoménu. Jedná se o tzv. mechanismus radikálových párů, ve kterém klíčovou roli hraje flavoprotein kryptochrom. Řada prací ukázala, že tento mechanismus je ovlivněn přítomností i pozoruhodně slabých radiofrekvenčních polí (ze spektra 100kHz – 10MHz; 1000x slabších než MPZ). Některé otázky však zůstávají nevyjasněné. Je magnetorecepce těmito poli zcela znemožněna, anebo se tato pole k zemskému přičítají a pouze modulují přirozený vjem a zvířata si tedy na ně mohou zvyknout? Má větší vliv úzkopásmá Larmorova frekvence, nebo širokospektré rušení? Jaký je práh intenzity, při které již dojde k ovlivnění, pro různé frekvence? Odpovědi na tyto otázky mohou být důležité nejen s ohledem na magnetorecepci, ale i pro každodenní život. Kryptochromy jsou totiž zapojené i do jiných oblastí fyziologie buněk a organismů, jako je například řízení cirkadiánních rytmů. Zvýšené množství kryptochromu se také používá jako marker při stanovení chronické lymfoidní leukemie. Vyvinuli jsme behaviorální test s ruměnicí pospolnou (Pyrhocorris apterus), při kterém v počítačem řízeném systému cívek sledujeme podmíněné reakce pohybové aktivity na rotace magnetického pole a vliv radiofrekvenčních polí o různé frekvenci a intenzitě. Předběžná data napovídají tomu, že hmyz je citlivý na Larmorovu frekvenci (1,4 MHz; 4uT), a že magnetorecepce je radiofrekvenčními poli spíše zcela rušena, než modulována.

Abstract (in English)

Již několik desetiletí je známo, že široké spektrum zvířat se dokáže orientovat podle magnetického pole Země, avšak až v posledních letech se objevily přesvědčivé důkazy o mechanismu fungování tohoto fenoménu. Jedná se o tzv. mechanismus radikálových párů, ve kterém klíčovou roli hraje flavoprotein kryptochrom. Řada prací ukázala, že tento mechanismus je ovlivněn přítomností i pozoruhodně slabých radiofrekvenčních polí (ze spektra 100kHz – 10MHz; 1000x slabších než MPZ). Některé otázky však zůstávají nevyjasněné. Je magnetorecepce těmito poli zcela znemožněna, anebo se tato pole k zemskému přičítají a pouze modulují přirozený vjem a zvířata si tedy na ně mohou zvyknout? Má větší vliv úzkopásmá Larmorova frekvence, nebo širokospektré rušení? Jaký je práh intenzity, při které již dojde k ovlivnění, pro různé frekvence? Odpovědi na tyto otázky mohou být důležité nejen s ohledem na magnetorecepci, ale i pro každodenní život. Kryptochromy jsou totiž zapojené i do jiných oblastí fyziologie buněk a organismů, jako je například řízení cirkadiánních rytmů. Zvýšené množství kryptochromu se také používá jako marker při stanovení chronické lymfoidní leukemie. Vyvinuli jsme behaviorální test s ruměnicí pospolnou (Pyrhocorris apterus), při kterém v počítačem řízeném systému cívek sledujeme podmíněné reakce pohybové aktivity na rotace magnetického pole a vliv radiofrekvenčních polí o různé frekvenci a intenzitě. Předběžná data napovídají tomu, že hmyz je citlivý na Larmorovu frekvenci (1,4 MHz; 4uT), a že magnetorecepce je radiofrekvenčními poli spíše zcela rušena, než modulována.

Links

• QJ1610248, research and development project: Name: Dlouhověkost včel a její úloha v udržitelném chovu (Acronym: Dlouhověkost)

Investor: Ministry of Agriculture of the CR