Římské krátkodobé tábory ve světle malakologie

BÍŠKOVÁ, Jarmila, Balázs KOMORÓCZY a Marek VLACH. Římské krátkodobé tábory ve světle malakologie. In 13. konference environmentální archeologie. 2017. ISBN 978-80-558-1140-6.

Základní údaje

• Originální název: Římské krátkodobé tábory ve světle malakologie
• Název česky: Římské krátkodobé tábory ve světle malakologie
• Název anglicky: The Malacozoological Evidence in Roman Short-term Camps
• Autoři: BÍŠKOVÁ, Jarmila, Balázs KOMORÓCZY a Marek VLACH.
• Vydání: 13. konference environmentální archeologie, 2017.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: Archeologie, antropologie, etnologie
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-558-1140-6
• Klíčová slova česky: archeologie doby římské, malakozoologie, římská válečná archeitektura, měkkýši, nepálené cihly
• Klíčová slova anglicky: roman archaeology, malacozoology, roman war architecture, snails, mudbricks

Anotace

Příspěvek se zabývá indikací měkkýšů v římských krátkodobých (pochodových) táborech na území Moravy, Dolního Rakouska a jižního Slovenska. Jedná se o archeologické památky z období markomanských válek, kdy římské vojsko proniklo na území Germánů. Z analýzy malakofauny vyplynuly dvě důležité informace. První, Římané si ke svým sídelním aktivitám vybírali místa v krajině, která byla v době jejich příchodu otevřená (bez souvislého stromového patra), což je doloženo vysokou abundancí měkkýšů se specifickými nároky na nezastínění obývané plochy. Druhá informace byla o mnoho překvapivější: V analyzovaných souborech se objevilo nepřiměřeně vysoké procento vodních druhů. Tyto druhy byly vázané na stojaté vody, periodické např. jarní louže a jiné eutrofizované biotopy s bujnou vodní vegetací (tzv. kvetoucí vody). Takové množství vodního sedimentu muselo být na lokalitu přineseno intencionálně. Umístění vysokých koncentrací těchto vodních druhů indikuje souvislost s architektonickými prvky římských táborů, konkrétně s nepálenými cihlami. Zlepšení vlastností stavební hmoty na nepálené cihly může být docíleno přidáním bahna s vysokým organickým podílem, což je doloženo etnograficky. Nepálené cihly byly pozorováním archeologických kontextů rozpoznány s určitostí pouze na lokalitě Mušov „Vinohrad“, proto jsme se rozhodli vzorky nepálených cihel rozplavit a testovat na přítomnost výše zmíněných vodních druhů. Předpoklad se potvrdil, spektrum měkkýšů z archeologicky identifikovaných (v terénu zřetelných) nepálených cihel bylo velmi podobné jako v případě vysokých koncentrací vodních měkkýšů na ostatních lokalitách římských pochodových táborů. Proto lze s vysokou pravděpodobností usuzovat na použití nepálených cihel i na dalších lokalitách (např. Závod, Charvátská Nová Ves, Přibice). To zásadně mění pohled na druh památek, které dnes nazýváme „krátkodobými pochodovými tábory“, jelikož výroba nepálených cihel není rychlou záležitostí, především jejich sušení má v ideálním případě trvat 2 roky. Námaha spojená s vystavěním příkopu, palisády a valu, který byl z vnější strany zpevněn nepálenými cihlami, nesignalizuje zamýšlení krátkodobého pobytu římských vojsk.

Anotace anglicky

The paper deals with indications of snail shells in Roman short-term (marching) camps in Moravia, Lower Austria and southern Slovakia. The archaeological sites are from the period of the Marcomanni wars, when Roman troops penetrated the territory of the Germans. An analysis malacofaune resulted in two important information. The first, Romans for their resident activities chose places, which were at the time of their arrival open (without continuous canopy of trees or shrubs), as is evidenced by the high abundance of land snail shells with open habitus. The other information was much more striking: In the analysed assemblage appeared disproportionately high percentage of aquatic species. These species were bound to stagnant water, such as periodic, spring puddles and other eutrophic habitats with abundant aquatic vegetation. Such an amount of water sediment had to be brought to the site intentionally. Location of high concentrations of these aquatic species indicates a relationship with the architectural elements of Roman camps, namely mudbricks. Improving the properties of building materials clay bricks can be achieved by adding mud with a high organic content, which is documented ethnographically. Mudbricks were identified with certainty only in the site Musov "Vinohrady", so we flotated some of these mudbricks and tested for the presence of the aquatic species. Assumption was confirmed, snail shells spectrum of archaeologically identified (field distinct) mudbricks was very similar in the case of high concentrations of shells at the other sites of Roman marching camps. Therefore, it is highly probable to deduce the use of mudbricks at the other sites (eg. Závod, Charvátská Nova Ves, Přibice). It fundamentally changes the view about this kind of monuments which we now call "short marching camps" because the mudbricks production is not a quick matter, especially drying should ideally take two years. Efforts associated with exposure ditch, ramparts and palisade, which was from outside the reinforced mudbricks, does not indicate the intended short stay of Roman troops.