2016
Videokluby jako forma profesního vzdělávání učitelů: otevřenost komunikace z pohledu učitelů
MINAŘÍKOVÁ, Eva, Klára ULIČNÁ, Michaela PÍŠOVÁ, Tomáš JANÍK, Miroslav JANÍK et. al.Základní údaje
Originální název
Videokluby jako forma profesního vzdělávání učitelů: otevřenost komunikace z pohledu učitelů
Název anglicky
Videoclubs as a form of professional development: How open is the communication from the teachers’ perspective
Autoři
MINAŘÍKOVÁ, Eva (203 Česká republika, garant, domácí), Klára ULIČNÁ (203 Česká republika, domácí), Michaela PÍŠOVÁ (203 Česká republika, domácí), Tomáš JANÍK (203 Česká republika, domácí) a Miroslav JANÍK (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Pedagogika, Univerzita Karlova, 2016, 0031-3815
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50300 5.3 Education
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14410/16:00088680
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
Klíčová slova česky
videokluby; profesní rozvoj učitelů; profesní učící se komunita; video v učitelském vzdělávání
Klíčová slova anglicky
videoclubs; teachers’ professional development; professional learning community; video in teacher education
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 7. 3. 2017 10:31, Mgr. Eva Minaříková, Ph.D.
V originále
Tato studie se zabývá videokluby jakožto intenzivní formou profesního vzdělávání učitelů. V teoretické části se zaměřuje na profesní učící se komunity a na využití videosekvencí v rámci profesního rozvoje učitelů. Poté je představeno naše pojetí videoklubů pro učitele anglického jazyka na základních školách. Cílem předkládané studie bylo prozkoumat, jak účastníci videoklubů popisují svou zkušenost s touto formou profesního rozvoje, především své vnímání otevřenosti a kritičnosti ve videoklubech. Videoklubů se zúčastnilo 11 učitelů anglického jazyka, kteří pracovali ve třech skupinách. Zdrojem dat byly polostrukturované rozhovory s jednotlivými účastníky, přepisy videozáznamů posledního setkání videoklubů a e-mailové zpětné vazby účastníků, které psali po každém ze setkání. Data byla zpracována metodou tematické analýzy. Výsledky naznačují, že ačkoli učitelé popisovali atmosféru videoklubů jako příjemnou a otevřenou, zjevně pociťovali nedostatek kritiky a přítomnost diplomacie a korektnosti. Jejich postoje ke kritice se ale lišily – některým chyběla, jiní ji naopak nevnímali jako nutnou součást videoklubů, jelikož každý z učitelů má vlastní přístup a kritizovat je proto nežádoucí. Tyto postoje otevírají otázku, zda se v některých skupinách nejednalo spíše o pseudokomunitu a vyhýbání se konfliktu a jak tomuto nastavení mohou tvůrci a facilitátoři podobných programů předejít.
Anglicky
The study focuses on videoclubs as a form of intensive teacher education programme. The theoretical part discusses professional learning communities and the use of video in teacher education. Following this, our realization of videoclubs for teachers of English as a foreign language at basic schools is introduced. This study aims to investigate videoclub participants’ experience with this form of teacher education, focussing especially on their views on how open and critical the communication in videoclubs was. 11 teachers of English as a foreign language took part in our study, working in three stable groups. The data included transcripts of semistructured interviews with individual participants, transcripts of the last videoclub meetings where teachers had a chance to provide facilitators with feedback, and e-mail feedback that the teachers sent in after each videoclub meeting. Thematic analysis was used to fulfil the research aims. The results suggest that even though the teachers described the atmosphere in videoclubs as pleasant and open, they felt the lack of criticism and the presence of diplomacy and correctness among colleagues. Their views on criticism diff ered, however. Some of them missed it whilst others did not perceive it as an important part of videoclubs as each teacher has their own approach and criticising is not desirable. That could, nevertheless, be a sign of pseudocommunity and of conflict avoidance rather than of critical colleagueship that is a desirable quality of professional learning communities. This opens a question of how designers and facilitators of similar teacher education programmes could promote open communication and critical colleagueship.
Návaznosti
| GA13-21961S, projekt VaV |
|