2016
Nietzsche v Čechách na přelomu 19. a 20. století, Masaryk a Rusko
ZOUHAR, JanZákladní údaje
Originální název
Nietzsche v Čechách na přelomu 19. a 20. století, Masaryk a Rusko
Název anglicky
Nietzsche in the Czech lands at the turn of the 19th century, Masaryk and Russia
Autoři
ZOUHAR, Jan (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vyd. Košice, Dostojevskij a Nietzsche, od s. 113-144, 235-252, 50 s. 2016
Nakladatel
FF UPJŠ
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/16:00093783
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-8152-464-6
Klíčová slova česky
Nietzsche; česká filozofie; Masaryk; Rusko
Klíčová slova anglicky
Nietzsche; Czech Philosophy; Masaryk; Russia
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 7. 4. 2017 09:39, Ing. Mgr. Zdeňka Jastrzembská, Ph.D.
V originále
Ve specifické myšlenkové situaci české společnosti devadesátých let 19. století, charakteristické ambivalencí pocitů krize a odhodlané nedočkavosti, našly poměrně široký ohlas myšlenky F. Nietzscheho. Nietzschova filozofie byla v Čechách ve sledovaném období chápána zejména jako sugestivní životní filozofie. Mnohé Nietzschovy myšlenky byly v našich podmínkách určitým způsobem transformovány, i když v řadě případů možná nevědomě. Působila totiž nesporně i ta okolnost, že silnější odezva Nietzschova díla byla původně vyvolána vlastně jen jeho částí, zejména Zarathustrou. Studie se věnuje celé řadě básníků (dekadenti kolem Moderní revue, dále S. K. Neumann, J. S. Machar, O. Březina), estetiků, literárních vědců, kritiků a filozofů (F. X. Šalda, T. G. Masaryk, E. Rádl, F. Krejčí, L. Klíma, O. Fischer, Z. Nejedlý, L. Borský), kteří byli na přelomu století Nietzschovou filozofií zasaženi nebo kteří o Nietzschovi přinesli do českých zemí obšírnější informace. V prvním období působení Nietzschovy filozofie u nás můžeme mluvit zejména o významném vlivu na literární generaci devadesátých let, samotnou českou filozofií je Nietzsche přijímán většinou daleko opatrněji, váhavěji a obtížněji. Ruská a slovanská otázka se pro T. G. Masaryka stala jedním z jeho celoživotních témat. Masaryk navštívil Rusko poprvé na jaře v roce 1887 a hned v roce 1888 se tam vydal znovu. Masaryk byl už před svou první cestou do Ruska poměrně podrobně seznámen s ruskými poměry. Třetí cestu do Ruska podnikl v roce 1910, čtvrtou pak v letech 1917-1918. V předvečer 1. světové války svůj přístup k Rusku vyjádřil ve spisu Rusko a Evropa (1913), který je vůbec nejobsáhlejším Masarykovým spisem. Vyvrcholil v něm jeho dlouholetý vztah k ruské kultuře, myšlení a dějinám. V Rusku a Evropě prokázal Masaryk zevrubnou znalost ruských kulturních a politických poměrů. Pro svou mimořádnou informační hodnotu text nezastaral a dodnes může sloužit jako základní příručka ke studiu ruských intelektuálních dějin.
Anglicky
F. Nietzsches work and ideas found a fruitful reflection in the specific intellectual situation of Czech society in the 1890s, characterized by ambivalence between feelings of crisis and determined impatience. Nietzsches philosophy was primarily interpreted as a suggestive philosophy of life. Many of his ideas were transformed in our intellectual environment, sometimes unintentionally. Part of the reason is that a stronger response to Nietzsches work was originally caused by its part, namely Zarathustra. This paper focuses on a number of poets (decadent poets affiliated with Moderní revue (Modern Review), S. K. Neumann, J. S. Machar, O. Brezina), aestheticians, literary scientists, critics and philosophers (F. X. Šalda, T. G. Masaryk, E. Rádl, F. Krejcí, L. Klíma, O. Fischer, Z. Nejedlý, L. Borský) who were either influenced by Nietzsches philosophy or popularized it in Bohemia. In the first phase, Nietzsches philosophy particularly influenced the literary generation of the 1890s. Philosophers responded to Nietzsche more slowly, hesitantly and cautiously. A prominent and permanent theme in T. G. Masaryks lifetime work was the so-called Russian and Slavonic question. When Masaryk first visited Russia in the spring of 1887 and then again in 1888, he had already been well acquainted with Russian culture and lifestyle. His third visit to Russia took place in 1910 and the fourth in 1917–1918. Before the outbreak of WWI, Masaryk expressed his opinions on Russia in his Russia and Europe (1913), his most extensive work. In this treatment, Masaryk’s longterm relationship to Russian culture, history and thought culminated and he proved his knowledge of Russian cultural and political situation. The immensely valuable informational content of the text has not become outdated and it can still serve as a basic textbook for the study of Russian intellectual history.
Návaznosti
| MUNI/A/0991/2015, interní kód MU |
|