2017
Domácí vzdělávání jako výraz kulturního kreativismu
KAŠPAROVÁ, IrenaZákladní údaje
Originální název
Domácí vzdělávání jako výraz kulturního kreativismu
Název anglicky
Home Schooling as an Expression of Cultural Creativism
Autoři
KAŠPAROVÁ, Irena (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Sociologický časopis, Praha, AV ČR, Sociologický ústav, 2017, 0038-0288
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50404 Antropology, ethnology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 0.432
Kód RIV
RIV/00216224:14230/17:00096273
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
UT WoS
000396632200004
Klíčová slova anglicky
home schooling; anthropology of education; ethnotheory; cultural creatives
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 24. 3. 2018 09:59, Mgr. Blanka Farkašová
V originále
Článek se zamýšlí nad tím, zda a kdy je možné považovat domácí vzdělávání za výraz kulturního kreativismu, jak jej definovali Ray a Andersonová. Heterogenní podstata domácího vzdělávání je teoreticky rámována antropologií vzdělávání, úžeji pak odlišnými rodičovskými etnoteoriemi (Harkness a Super) a teorií kapitálů (Bourdieu). Na pozadí primárního výzkumu, zastoupeného v textu především dvěma případovými studiemi, je zde ukázáno, jak rodiny praktikující domácí vzdělávání vstupují do hry o kapitály, jak odůvodňují svá rozhodnutí a vyjednávají svoji odlišnost. Na základě individuální praxe tyto rodiny následně přispívají k celkové proměně vzdělávacího pole. Vzhledem k tomu, že tak nečiní z pozice charismatického vůdce, ale v přesvědčení o vlastní osamocenosti, dochází autorka k závěru, že paralela s kulturním kreativismem je v této oblasti možná.
Anglicky
The article reflects on whether and when it is possible to see home schooling as a reflection of cultural creativism as defined by Ray and Anderson. The heterogeneous nature of home schooling is explored here through the theoretical frame of the anthropology of education, with a more narrow focus on different parental ethnotheories (Harkness and Super) and the theory of capital (Bourdieu). Set against primary research, represented by two case studies, the article shows how families that practise home schooling enter the game of capital, how they justify their decisions, and how they negotiate their difference. Based on personal practice these families contribute to the overall transformation of the field of education. Given that they do so not from the position of a lobbyist or a movement leader but from a position where they are convinced of their ideological and action isolation, the author concludes that it is possible to consider here a parallel with cultural creativism