Právo pracovní (do roku 1938)

VOJÁČEK, Ladislav. Právo pracovní (do roku 1938). In Schelle, K. – Tauchen, J. Encyklopedie českých právních dějin. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2017, s. 11-25. VII. ISBN 978-80-7380-648-4.

Základní údaje

• Originální název: Právo pracovní (do roku 1938)
• Název anglicky: Labor Law (until 1938)
• Autoři: VOJÁČEK, Ladislav (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: 1. vyd. Plzeň, Encyklopedie českých právních dějin, od s. 11-25, 15 s. VII. 2017.
• Nakladatel: Aleš Čeněk

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: 50501 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14220/17:00096280
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• ISBN: 978-80-7380-648-4
• Klíčová slova česky: historie; právo; pracovní právo; Československo
• Klíčová slova anglicky: history; right; labor law; Czechoslovakia
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Heslo je přehledem vývoje právní úpravy pracovních vztahů do roku 1938. Úprava pracovní smlouvy a s ní souvisících vztahů se zformovala do samostatného odvětví až po nástupu komunistů k moci. Stalo se tak nesporně pod vlivem sovětského práva, ale nelze opomenout, že právní úprava pracovní (námezdní, služební) smlouvy už předtím prošla pozoruhodným vývojem a že o kodifikaci pracovněprávní oblasti se na ministerské úrovni uvažovalo hned po vzniku republiky. V ABGB byla námezdní smlouva pojata jako kterákoliv jiná smlouva, tedy jako vztah dvou rovnoprávných subjektů. Rozvoj tovární výroby však odboural paternalistické prvky, které charakterizovaly starší podoby zaměstnaneckého poměru, a jasně dokladoval, že zaměstnavatel a zaměstnanec nejsou rovnoprávnými subjekty. Brzy se navíc ukázalo, že je i v zájmu společnosti, aby slabší straně – zaměstnanci – právo poskytlo jistou míru ochrany. Tato idea našla výraz v celé řadě předpisů, z nichž budeme jmenovat jen novely živnostenského řádu, novelu občanského zákoníku a prvorepublikový zákon o osmihodinové pracovní době. Odborové organizace a jejich prostřednictvím uzavírané pracovní smlouvy se staly základem kolektivního pracovního práva. Od ustavení Společnosti národů po skončení první světové války až do současnosti vydatně ke zkvalitnění pracovněprávního zákonodárství přispívá Mezinárodní organizace práce (ILO).

Anotace anglicky

The password shows the historical development of the legal regulation of labors relations until 1938. The regulation of employment contracts and the respective relationships was formed into an independent branch of law after the communists had gained power. This happened undoubtedly under the influence of Soviet law, but one should not forget that labor regulation of employment contract had gone through a remarkable development and that codification of labor law was being discussed among the ministers right after the republic had been established. ABGB looked on a labor contracts as on any other contracts, i.e. as a relationship of two equal parties. The development of factory work had eliminated paternalistic features, which characterized the older types of employment relationships. Soon it was shown that it is in common interest of society that a weaker party, i.e. employee, is granted certain protection. This idea was expressed in numerous laws, out of which we will only mention certain amendments to Trade proceedings, amendments to Civil Code and First republic’s act on eight-hour working hours. Trade unions became the grounds of the collective labor law. Since the establishment of the League of Nations after the end of the World War, the International Labor Organization (ILO) has contributed to an improvement of labor laws.