2016
On the Margin of Genre Typology or The Hidden Pioneer of Russian Science Fiction (Faddey Bulgarin)
POSPÍŠIL, IvoZákladní údaje
Originální název
On the Margin of Genre Typology or The Hidden Pioneer of Russian Science Fiction (Faddey Bulgarin)
Název česky
Na margo typologie žánru anebo Skrytý průkopník ruské science fiction
Autoři
POSPÍŠIL, Ivo (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Slavica Nitriensia, Nitra, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2016, 1338-7464
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
Písemnictví, masmedia, audiovize
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/16:00093880
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Typologie science fiction; literatura virtuální autenticity; existenciální znejistění; ruská science fiction; Fadděj Bulgarin; vědeckofantastické povídky
Klíčová slova anglicky
Typology of science fiction; the literature of virtual authenticity; existential uncertainty; Russian sicence fiction; Faddey Bulgarin; Russian literature
Štítky
Změněno: 6. 4. 2017 21:20, Mgr. Marie Skřivanová
V originále
Science fiction had its predecessors as early as 18th century and the beginning of the 19th century. One of the pioneers – besides Vladimir Odoevsky or Osip Senkovsky – was Faddey Venediktovich Bulgarin/Tadeusz Bułharyn (1789-1859). He formed a specific genre form called the“moral-satirical novel“ and presented it in the best form in his Ivan Vyzhigin (1829) and in its not very successful continuation Peter Ivanovich Vyzhigin (1831). The kernel of Bulgarin’s science fiction short stories is the didactic style, rather a weak story/plot construction, the genre character of preaching which represents the rest of utopian models in contrast to post-romantic irony, a sarcasm leading to a more frustrating picture of the world. This model moving from the technological position towards the general social and existential skepticism of dystopia which slowly and slightly arose in Bulgarin’s prose fragments prevailed in Russian science fiction in the course of the whole 20th century and also remained the dominant paradigm in the 21st century.
Česky
Science fiction měla své předchůdce již v 18. a na počátku 19. století. Jedním z průkopníků – kromě Vladimira Odojevského nebo Osipa Senkovského – byl Fadděj Venědiktovič Bulgarin /Tadeusz Bułharyn (1789-1859). Vytvořil zvláštní žánrový tvar skazu neboli skazové povídky, zvláštní narativní stavbu založenou na vyprávění v první osobě se složitým, vysoce individualizovaným jazykem a vybudoval specifický žánr, který nazval „mravně satirický román“, a předvedl ho v nejlepším tvaru v románu Ivan Vyžigin (1829) a v jeho nepříliš podařeném pokračování Pjotr Ivanovič Vyžigin (1831). Jádrem vědeckofantastických povídek Fadděje Bulgarina je didaktický styl, spíše slabá konstrukce syžetu (story/plot), žánrový ráz kázání, které představuje zbytek utopických modelů v protikladu k romantické ironii, sarkasmu, jež vedou k frustrujícímu obrazu světa. Tento model pohybující se od technologické pozice směrem k obecné sociální a existenciální skepsi dystopie, která pomalu a povlovně narůstala ve fragmentech Bulgarinovy prózy, převažovala v ruské science fiction v průběhu celého 20. století a zůstala dominantním paradigmatem také v 21. století.