J 2016

On the Margin of Genre Typology or The Hidden Pioneer of Russian Science Fiction (Faddey Bulgarin)

POSPÍŠIL, Ivo

Základní údaje

Originální název

On the Margin of Genre Typology or The Hidden Pioneer of Russian Science Fiction (Faddey Bulgarin)

Název česky

Na margo typologie žánru anebo Skrytý průkopník ruské science fiction

Autoři

POSPÍŠIL, Ivo (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Slavica Nitriensia, Nitra, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2016, 1338-7464

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

Písemnictví, masmedia, audiovize

Stát vydavatele

Slovensko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Kód RIV

RIV/00216224:14210/16:00093880

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

Typologie science fiction; literatura virtuální autenticity; existenciální znejistění; ruská science fiction; Fadděj Bulgarin; vědeckofantastické povídky

Klíčová slova anglicky

Typology of science fiction; the literature of virtual authenticity; existential uncertainty; Russian sicence fiction; Faddey Bulgarin; Russian literature
Změněno: 6. 4. 2017 21:20, Mgr. Marie Skřivanová

Anotace

V originále

Science fiction had its predecessors as early as 18th century and the beginning of the 19th century. One of the pioneers – besides Vladimir Odoevsky or Osip Senkovsky – was Faddey Venediktovich Bulgarin/Tadeusz Bułharyn (1789-1859). He formed a specific genre form called the“moral-satirical novel“ and presented it in the best form in his Ivan Vyzhigin (1829) and in its not very successful continuation Peter Ivanovich Vyzhigin (1831). The kernel of Bulgarin’s science fiction short stories is the didactic style, rather a weak story/plot construction, the genre character of preaching which represents the rest of utopian models in contrast to post-romantic irony, a sarcasm leading to a more frustrating picture of the world. This model moving from the technological position towards the general social and existential skepticism of dystopia which slowly and slightly arose in Bulgarin’s prose fragments prevailed in Russian science fiction in the course of the whole 20th century and also remained the dominant paradigm in the 21st century.

Česky

Science fiction měla své předchůdce již v 18. a na počátku 19. století. Jedním z průkopníků – kromě Vladimira Odojevského nebo Osipa Senkovského – byl Fadděj Venědiktovič Bulgarin /Tadeusz Bułharyn (1789-1859). Vytvořil zvláštní žánrový tvar skazu neboli skazové povídky, zvláštní narativní stavbu založenou na vyprávění v první osobě se složitým, vysoce individualizovaným jazykem a vybudoval specifický žánr, který nazval „mravně satirický román“, a předvedl ho v nejlepším tvaru v románu Ivan Vyžigin (1829) a v jeho nepříliš podařeném pokračování Pjotr Ivanovič Vyžigin (1831). Jádrem vědeckofantastických povídek Fadděje Bulgarina je didaktický styl, spíše slabá konstrukce syžetu (story/plot), žánrový ráz kázání, které představuje zbytek utopických modelů v protikladu k romantické ironii, sarkasmu, jež vedou k frustrujícímu obrazu světa. Tento model pohybující se od technologické pozice směrem k obecné sociální a existenciální skepsi dystopie, která pomalu a povlovně narůstala ve fragmentech Bulgarinovy prózy, převažovala v ruské science fiction v průběhu celého 20. století a zůstala dominantním paradigmatem také v 21. století.