Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@inproceedings{1375677, author = {Melounová, Markéta}, address = {Bratislava}, booktitle = {Bibliotheca Alexandrina III}, edition = {1. vyd.}, editor = {Klokner, Tomáš; Rybár, Lukáš}, keywords = {Augustus; domus Augusta; crimen maiestatis; iniuria; Principate}, howpublished = {tištěná verze "print"}, language = {cze}, location = {Bratislava}, isbn = {978-80-8127-171-7}, pages = {134-161}, publisher = {Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave, Katedra všeobecných dejín}, title = {Princeps a maiestas populi Romani za principátu}, year = {2016} }
TY - JOUR ID - 1375677 AU - Melounová, Markéta PY - 2016 TI - Princeps a maiestas populi Romani za principátu PB - Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave, Katedra všeobecných dejín CY - Bratislava SN - 9788081271717 KW - Augustus KW - domus Augusta KW - crimen maiestatis KW - iniuria KW - Principate N2 - Článek se zabývá možnými změnami konceptu maiestas římského státu v období principátu s ohledem na nový konstituční prvek, jímž byl císař. Článek se soustředí na problematiku ochrany osoby císaře a jeho blízkých. Je neoddiskutovatelné, že císař byl chráněn zákonem jako držitel úředních pravomocí (anebo když právě magistraturu zastával); není ovšem jasné, zda se ochrana týkala také jeho neúřední činnosti (osobní urážky) a jestli tato skutečnost vedla k "redefinici" zločinu v rámci zákona. Autorka článku zastává názor, že závažnější revize zákona o urážce majestátu ve smyslu specifické ochrany principa by byla považována za silně monarchickou a nekonzistentní s Augustovou politikou, a navíc ani nebyla nutná. Doložené případy ukazují, že je obtížné říci, jestli kdy existovalo něco jako osobní urážka císaře, protože v jeho osobě se prolínala sféra soukromá a veřejná. "Dobří" stejně jako "špatní" císaři měli tendenci stíhat případy, kde slova nebyla daleko od činů, a protože neexistovala pravidla ohledně toho, kdo se může stát císařem (a bylo mnoho těch, kdo mohli vystoupit s takovým nárokem), záleželo na konkrétní politické situaci a citlivosti císaře a jeho věrných, co bude interpretováno jako hrozba pro stát a jeho hlavního představitele. Co se týče císařské rodiny, můžeme říci, že blízký vztah k císaři pro ochranu podle zákona o urážce majestátu nejméně do konce 1. století nestačil (později jsou svědectví pramenů nedostatečná). Členové císařské rodiny byly pod ochranou zákona stejným způsobem jako císař: museli zastávat úřady nebo jim musely být uděleny pocty a/nebo pravomoci senátem (lidem; zpravidla na zásah císaře). ER -
MELOUNOVÁ, Markéta. Princeps a maiestas populi Romani za principátu. In Klokner, Tomáš; Rybár, Lukáš. \textit{Bibliotheca Alexandrina III}. 1. vyd. Bratislava: Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave, Katedra všeobecných dejín, 2016, s.~134-161. ISBN~978-80-8127-171-7.
|