2017
Hume o myslitelnosti
PICHA, MarekZákladní údaje
Originální název
Hume o myslitelnosti
Název anglicky
Hume on Conceivability
Autoři
PICHA, Marek (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Filosofický časopis, Praha, AV ČR, Filosofický ústav, 2017, 0015-1831
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60301 Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor
Impact factor: 0.011 v roce 2001
Kód RIV
RIV/00216224:14210/17:00096648
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
UT WoS
000402781500007
Klíčová slova česky
David Hume; myslitelnost; možnost; metafyzická maxima; představitelnost; Thomas Reid
Klíčová slova anglicky
David Hume; conceivability; possibility; metaphysical maxim; imaginability; Thomas Reid
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 12. 3. 2018 10:51, Mgr. Vendula Hromádková
V originále
Text se věnuje tzv. metafyzické maximě, v níž David Hume formuloval vztah mezi myslitelností a možností. Podle této přímočaré maximy je představitelnost situace dobrým důvodem tvrzení o její možnosti. Samotný text je rozdělen do tří kapitol. V první kapitole upřesňuji Humův klíčový koncept jakožto prima facie pozitivní myslitelnost. Druhá kapitola se věnuje Reidově kritice metafyzické maximy. Thomas Reid předložil námitku, že jsme schopni myslet jisté nemožné propozice, což je v přímém protikladu s diskutovanou maximou. Ukazuji, že vůči této námitce by se Hume mohl bránit přinejmenším dvěma způsoby: mohl by tvrdit, že Reid nevhodně rozšiřuje jeho maximu z idejí na propozice, případně by mohl tvrdit, že Reid příliš široce chápe výraz „myslet“. Třetí kapitola se věnuje kontradiktorním pojmům, přesněji idejím, jež podle Huma máme, když tyto pojmy uvažujeme. Nejprve formuluji paradox opřený o nesoulad maximy se základním postulátem Humovy psychologie, poté ukazuji čtyři strategie, jak ho obejít.
Anglicky
The text treats of the so called metaphysical maxim in which David Hume formulated the relation between conceivability and possibility. According to this straightforward maxim, the imaginability of a situation constitutes a good reason for asserting its possibility. The text itself is divided into three parts. In the first part, I specify the exact nature of Hume’s key concept as positive prima facie conceivability. In the second part, attention is given to Reid’s critique of the metaphysical maxim. Thomas Reid put forward the objection that we are capable of thinking certain impossible propositions, which is in direct contradiction with the maxim under discussion. I show that Hume could defend himself against this objection in at least two ways: he could argue that Reid extends his maxim inappropriately from ideas to propositions. He could also argue that Reid understands the expression “to think” too broadly. The third part deals with contradictory concepts or, more exactly, ideas which, in Hume’s view, we have when we consider these concepts. Firstly, I formulate a paradox stemming from the disagreement of the maxim with the basic postulate of Hume’s psychology, then I show four strategies for overcoming this paradox.
Návaznosti
| MUNI/A/0837/2016, interní kód MU |
|