Frauenaktivismus und Feminismus in Belarus und Russland

SHMIDT, Victoria a Irina SOLOMATINA. Frauenaktivismus und Feminismus in Belarus und Russland. 2017.

Základní údaje

Originální název

Frauenaktivismus und Feminismus in Belarus und Russland

Název česky

Ženský aktivismus a feminismus v Bělorusku a Rusku

Název anglicky

Female activism and feminism in Belarus and Russia

Autoři

SHMIDT, Victoria a Irina SOLOMATINA

Vydání

2017

---

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Vyžádané přednášky

Obor

50601 Political science

Stát vydavatele

Německo

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

Klíčová slova česky

ženský aktivismus; občanská výchova; feminismus; post-Sovětské země

Klíčová slova anglicky

female activism; civil education; feminism; post-Soviet countries

Příznaky

Mezinárodní význam

---

Anotace

V originále

Eine verbreitete Annahme über linke Bewegungen im postsowjetischen Raum ist, dass diese diffus seien und es ihnen an Organisierung mangele. Was den Feminismus angeht, trifft diese These jedoch nicht zu. Frauen organisieren sich trotz widriger Umstände und beanspruchen immer mehr öffentliche Aufmerksamkeit. Belarus schneidet offiziell mit 33 Prozent der weiblichen Abgeordneten im Parlament des Landes international sehr gut ab. Die Feministinnen warnen jedoch: diese Statistik verkennt die eigentliche Situation der Frauen in Weißrussland. Auch in Russland sind in den letzten fünf Jahren viele neue feministische Initiativen entstanden, die die Medienlandschaft des Landes stark prägen und ähnliche Prozesse in anderen Ländern der Region beeinflussen. Ist Feminismus in Belarus und Russland heute überhaupt möglich? Wer sind die Akteurinnen der feministischen Bewegung und was sind ihre aktuellen politischen Forderungen? Was sind die politischen Rahmenbedingungen und wo sind Spielräume für politische AktivistInnen in diesen Ländern? Wie ist die feministische Bewegung in den komplexen Prozess der postsowjetischen Transformation einzuordnen?

Česky

Jedním z rozšířených stereotypů o levicovém hnutí v post-Sovětských zemích je jeho roztříštěnost a nedostatek účinného řízení. A i feminismus do této kategorie představ zjevně zapadá. Ženská hnutí jdou proti sobě a i feminismu, což si zaslouží větší pozornost. Bělorusko splňuje oficiální požadavek mezinárodních organizací na 33 procent žen ve sněmovně. Ale feministky upozorňují, že tato statistika pouze dodává fakta k problematické situaci žen v zemi. V Rusku byly v průběhu posledních pěti let založeny různé nové feministické iniciativy, které podstatně ovlivnily i mediální rovinu, a dost podobné procesy ovládly i další regiony. Ale do jaké míry se dá říct, že feminismus je skutečnou opce vývoje občanské společností? Kdo jsou ty ženy, které posunou feministické hnutí a jeho politickou agendu? Co je limitujícím faktorem, a kde se nachází ten prostor pro volný a hravý pohyb politických aktivistek v těchto zemích? Jaké je místo pro feministické hnutí v komplexním procesu post-Sovětské transformace?

Anglicky

One of the taken-for-granted suggestions concerning the leftist movement in post-Soviet countries is its fragmentation and the lack of efficient management. Feminism also is seen in the limits of this stereotype. Indeed, the female activists and feminists often present themselves as mutually opposed what calls for more deepen view. Belarus implements the formal expectations of the international organizations and in Belarussian Parliament the share of women is not less than 33 percentage. But local feminists continue to emphasize that this statistical success only aggravates the situation with the women’s rights. In Russia for five last years the diverse feminist initiatives were established what directly influenced the mass-media approach, and this scenario remains typical of other post-Soviet regions. But in which degree feminism operates as an option for elaborating civil society? What limits it, and where could be fond the room for unlimited playful development of political activism among the women? What is a particular role of feminism in general process of post-Soviet transformation?