J 2017

Emoční uvědomění u adolescentů – pilotní studie ověřující základní psychometrické vlastnosti české verze Škály úrovně emočního uvědomění pro děti LEAS-C

SVĚTLÁK, Miroslav, Kristýna MARSOVÁ, Terézia BERNÁTOVÁ a Leona WINKLEROVÁ

Základní údaje

Originální název

Emoční uvědomění u adolescentů – pilotní studie ověřující základní psychometrické vlastnosti české verze Škály úrovně emočního uvědomění pro děti LEAS-C

Název anglicky

Emotional Awareness in Adolescents a Pilot Study of Psychometric Properties of the Czech Adaptation of the Levels of Emotional Awareness Scale for Children LEAS-C

Autoři

SVĚTLÁK, Miroslav (203 Česká republika, garant, domácí), Kristýna MARSOVÁ (203 Česká republika, domácí), Terézia BERNÁTOVÁ (703 Slovensko, domácí) a Leona WINKLEROVÁ (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, Praha, Nakladatelské a tiskové středisko ČLS JEP, 2017, 1210-7859

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30103 Neurosciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Impakt faktor

Impact factor: 0.508

Kód RIV

RIV/00216224:14110/17:00096726

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

DOI

UT WoS

000399960900012

Klíčová slova česky

emoční uvědomění; Škála úrovně 
emočního uvědomění; dysregulace 
emocí; psychosomatická onemocnění; funkční onemocnění

Klíčová slova anglicky

emotional awareness; Levels of Emotional Awareness Scale for Children; emotion dysregulation; psychosomatic disorders; functional disorders

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 20. 3. 2018 13:54, Soňa Böhmová

Anotace

ORIG EN

V originále

Úvod: Škála úrovně emočního uvědomění pro děti (LEAS-C) je jedinečný dia-gnostický a výzkumný nástroj v oblasti neuropsychologie a afektivních neurověd. Cíl: Cílem článku je referovat o prvních zkušenostech s překladem škály a prezentovat výsledky týkající se jejích vybraných psychometrických vlastností. Soubor a metodika: Škála byla přeložena metodou "forward- backward translation". Výběrový soubor sestával z 322 adolescentů ze základních a středních škol (průměrný věk 14,98 +- 1,49; 172 chlapců).

Anglicky

Background: The measurement of emotional awareness structure and its developmental level represents one of the key areas of neuropsychiatry and neuropsychology diagnostics in routine clinical practice or in affective neuroscience research. The Levels of Emotional Awareness Scale for Children (LEAS-C) is a unique psychodiagnostic and research tool that is beyond the capabilities of commonly used methods in this area. Aim: The aim of the study is to report first experience with the Czech translation of this scale in our circumstances, to describe the psychological theory behind this tool and to present the Czech LEAS-C adaptation selected psychometric properties. Material and methods: The LEAS-C was translated into the Czech using the forward-backward translation method. Complete data were obtained from 322 adolescents from primary and secondary schools (age: 14.98 +/- 1.49; 172 boys, 150 girls; no difference in age was found, t = -0.951; p > 0.05). Results: Internal consistency analyses of the LEAS showed satisfactory intra-test homogeneity (Total a = 0.76; Self a = 0.70; Others a = 0.66) and its reliability (test-retest:Total r = 0.73; Self r = 0.73; Others r = 0.59); mean value of answers in all LEAS-C items for three dimensions scored was: (Total 31.9 +/- 6.9; Self 28.4 +/- 6.9; Others 23.9 +/- 7.1). A significant difference was found between both boys and girls and between children from schools and colleges (girls and college students achieved higher LEAS-C scores in all three subscales p < 0.01). No association between age and LEAS-C performance was found (Total r = 0.11; p > 0.05; Self r = 0.07; p > 0.05), with the exception of subscale Others (r = 0.17; p<0.01), where an association was found. Conclusions: The Czech adaptation of the Levels of Emotional Awareness Scale for Children LEAS-C show adequate psychometric qualities, which allow for their clinical and scientific use. Implications for clinical and research contexts are discussed.