Jen doufat nestačí: Vztah naděje ke zdraví a ke zdraví podporujícímu chování

SLEZÁČKOVÁ, Alena a Jana VÉMOLOVÁ. Jen doufat nestačí: Vztah naděje ke zdraví a ke zdraví podporujícímu chování. In Celostátní konference Sekce psychologie zdraví Českomoravské psychologické společnosti (ČMPS) s mezinárodní účastí, 19.-20. 5. 2017. 2017.

Základní údaje

• Originální název: Jen doufat nestačí: Vztah naděje ke zdraví a ke zdraví podporujícímu chování
• Název anglicky: Just hoping is not enough: The relationships of hope to health and health-related behavior
• Autoři: SLEZÁČKOVÁ, Alena (203 Česká republika, garant, domácí) a Jana VÉMOLOVÁ (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Celostátní konference Sekce psychologie zdraví Českomoravské psychologické společnosti (ČMPS) s mezinárodní účastí, 19.-20. 5. 2017, 2017.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Obor: 50100 5.1 Psychology and cognitive sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/17:00094752
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: Hope; physical health; positive mental health; health-related behavior
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Studie vychází z aktuálních poznatků psychologie zdraví a pozitivní psychologie a doplňuje je o vývojový pohled na vztahy mezi nadějí (vymezenou v souladu s kognitivní teorií naděje Snydera), zdravím a zdraví podporujícím chováním. Cílem bylo ověřit souvislosti naděje, fyzického a duševního zdraví a zdraví podporujícího chování a odhalit jejich změny v závislosti na věku respondentů. Výzkumný soubor tvořilo 1634 osob ve věku 15 až 93 let (M = 34,6; sd = 16,2). Pro sběr dat byly použity Škála naděje, Škála duševního zdraví, Škála zdraví podporujícího chování a Inventář zdravotních stesků. Pro analýzu dat byl použit program SPSS. Výsledky odhalily vzájemné souvislosti mezi mírou naděje, duševního zdraví, zdravotních stesků a faktory zdraví podporujícího chování. Osoby s vyšší mírou naděje více pečují o své zdraví, uvádějí méně zdravotních stesků a vyšší úroveň duševního zdraví. Mezi duševním zdravím a zdraví podporujícím chováním byl nalezen středně těsný vztah. Z vývojového pohledu byly prokázány rozdíly v míře sledovaných proměnných mezi věkovými skupinami. Výsledky práce potvrzují důležitost podpory naděje pro prevenci zdravotních obtíží a posílení zdraví podporujícího chování. Studie vznikla v rámci projektu Chování zdraví podporující a zdraví ohrožující: determinanty, modely, konsekvence (GA ČR 13-198085 S, 2013-2016).

Anotace anglicky

The theoretical background of the study is based on currrent findings in Health psychology and Positive psychology. Our study extends them in respect to the developmental approach to the relationship between hope (cognitive theory of hope by Snyder), health, and health-related behavior. The main aim was to explore the relationships betwen hope, physical and mental health, and health-related behavior. Another aim concerned exploration of age differences in the level of variables of interest. The research samples consisted of 1,634 respondents aged 15 to 93 (M = 34.6; sd = 16.2). We used questionnaires for measuring hope, positive mental health, the health- related behavior, and health complaints. SPSS 23 was used for data analysis. The results revealed the significant interrelationships between hope, mental health, health complaints, and specific factors of health behavior. Respondents with higher level of hope take more care of their health, they report less health complains, andshow higher level of positive mental health. Significant relationship was revealed also between mental health and health behavior. From the developmental point of view, significant differences were observed in the degree of variables in specific age groups.

Návaznosti

• GA13-19808S, projekt VaV: Název: Chování zdraví podporující a zdraví ohrožující: determinanty, modely a konsekvence

Investor: Grantová agentura ČR, Chování zdraví podporující a zdraví ohrožující: determinanty, modely a konsekvence