C 2017

Czech Republic

NAVRÁTIL, Jiří a Jakub PEJCAL

Základní údaje

Originální název

Czech Republic

Název česky

Česká republika

Autoři

NAVRÁTIL, Jiří (203 Česká republika, garant, domácí) a Jakub PEJCAL (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Vienna, Civil Society in Central and Eastern Europe: Challenges and Opportunities, od s. 43-57, 15 s. ERSTE Stiftung Studies, 2017

Nakladatel

ERSTE Foundation

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

50601 Political science

Stát vydavatele

Rakousko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Odkazy

Kód RIV

RIV/00216224:14560/17:00096761

Organizační jednotka

Ekonomicko-správní fakulta

ISBN

978-3-902673-10-7

Klíčová slova česky

občanská společnost; neziskový sektor; občanská angažovanost; Česká republika

Klíčová slova anglicky

civil society; non-profit sector; civic engagement; Czech Republic

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 15. 5. 2018 22:32, Mgr. et Mgr. Jiří Navrátil, Ph.D.

Anotace

ORIG CZ

V originále

Even if civil society organizations do not play a significant economic role in Czech society, some of them have a strong societal and political role. Around 125,000 CSOs are active in different thematic fields and perform different functions in society. One of the defining features of Czech civil society is its relationship to the state. On the one hand, the state represents the most important source of funding for CSOs, both from grant schemes and contracts for the delivery of services. On the other hand, most of the CSOs profess a liberal stance toward state authorities and perceive them as suspicious and potentially dangerous. This suggests that the prevailing mode of civil society-state relations is close to a neoliberal one in which the welfare state is criticized as authoritarian, ineffective and bureaucratic, and in which we can witness a shift of service delivery to nonstate actors. However, the Czech Republic also exhibits some corporatist features aimed at preventing social and political conflicts between (civil) society and the state. In terms of recent developments, the new Civil Code (2014) has updated the legal forms of nonprofit organizations and launched intensive discussions on how to define the concept of “public benefit”, which will bring in more recognition and resources for CSOs. At the same time, CSOs have been targeted in the recent public discussion on immigration and are criticized by parts of the public for taking public money and advocating only a “narrow-minded” (pro-minority) political stance. Generally, it can be expected that the role of new urban grassroots civic initiatives will continue to grow and supplement professionalized CSOs, that we will witness a new cycle of their professionalization, and that politically affirmative and non-controversial attitudes in Czech civil society will prevail.

Česky

Přestože nemají organizace občanské společnosti v české ekonomice významnou úlohu, některé z nich hrají podstatnou roli v oblasti společenské a politické. Zhruba 125 000 organizací občanské společnosti je aktivních v rozličných tematických oblastech a vykonává různé společenské funkce. Jedním z charakteristických rysů české občanské společnosti je vztah ke státu. Na jedné straně stát představuje nejdůležitější zdroj finančních prostředků pro financování organizací občanské společnosti prostřednictvím grantových schémat a smluv na poskytování služeb. Na straně druhé vyjadřuje většina organizací české občanské společnosti liberální postoj vůči státním orgánům a vnímá je jako podezřelé a potenciálně nebezpečné. To naznačuje, že převládající způsob vztahu mezi občanskou společností a státem je blíže vztahu neoliberálnímu, kde je sociální stát kritizován jako autoritářský, neúčinný a byrokratický, a kde může docházet k přesunu poskytování služeb ze státu na nestátní subjekty. Nicméně Česká republika vykazuje také některé korporativistické rysy zaměřené na prevenci sociálních a politických konfliktů mezi (občanskou) společností a státem. V souvislosti s nedávným uvedením "nového" Občanského zákoníku (2014) došlo k aktualizování právních forem neziskových organizací a k zahájení intenzivní diskuse o tom, jak definovat koncept "veřejné prospěšnosti", která má přivést více uznání a zdrojů pro organizace občanské společnosti. Zároveň se organizace občanské společnosti zapojily do nedávné veřejné diskuse o migraci a staly se terčem kritiky některých částí veřejnosti za to, že za veřejné prostředky obhajují pouze úzký (promenšinový) politický postoj. Obecně lze předpokládat, že role nových městských občanských iniciativ bude nadále růst a doplňovat profesionalizované organizace občanské společnosti, lze tedy předpokládat, že budeme svědky nového cyklu jejich profesionalizace, a že v české občanské společnosti převládnou konsenzuální a nekontroverzní postoje.

Návaznosti

MUNI/A/1083/2016, interní kód MU
Název: Výzkum občanské společnosti: od standardu k extrému (Akronym: EXTREM)
Investor: Masarykova univerzita, Výzkum občanské společnosti: od standardu k extrému, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty