Prilozi o narodnoj kulturi moravskih Hrvata

LEISSEROVÁ, Eliška a Klára NÁDASKÁ. Prilozi o narodnoj kulturi moravskih Hrvata. Zbornik Janković. Daruvar: Ogranak Matice hrvatske Daruvar, 2017, roč. 2, č. 2, s. 33-43. ISSN 1849-6873.

Základní údaje

• Originální název: Prilozi o narodnoj kulturi moravskih Hrvata
• Název česky: Příspěvek k lidové kultuře moravských Chorvatů
• Název anglicky: Contributions on the folks culture of the Croats from Moravia
• Autoři: LEISSEROVÁ, Eliška (203 Česká republika, domácí) a Klára NÁDASKÁ (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Zbornik Janković, Daruvar, Ogranak Matice hrvatske Daruvar, 2017, 1849-6873.

Další údaje

• Originální jazyk: chorvatština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50404 Antropology, ethnology
• Stát vydavatele: Chorvatsko
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/17:00097310
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: moravští Chorvati, revitalizace lidové kultury, Kiritof
• Klíčová slova anglicky: Croats from Moravia; revitalization of folk culture; Kiritof
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Moravski Hrvati pripadaju etničkoj manjini koja je sve do prisilnog raseljavanja nakon Drugoga svjetskog rata sačuvala autohtonu narodnu kulturu prvenstveno u trima mjestima u južnoj Moravskoj. Poimence je riječ o mjestima Jevišovka, Dobré Pole i Nový Přerov. Cilj članka jest predstaviti ne samo osnovne pojave tradicijske narodne kulture, nego i dati uvodni pregled literature i izvora o proučavanoj problematici. Od materijalne kulture razmatraju se prvenstveno bogato urešena nošnja, specifična agrarna kultura i narodno graditeljstvo. Kod nematerijalne kulture to su među ostalim narodni običaji, ples i pjesme. U zaključku je opisana pučka svečanost moravskih Hrvata nazivana Kiritof. Održavanje svečanosti bilo je nakon raseljavanja stanovništva po cijeloj tadašnjoj Čehoslovačkoj isprekidano, a revitalizirano postupno tek nakon 1989. godine. I dan-danas dolazi do inovacija unutar Kiritofa, u koji se uključuju ne samo folkloristi, nego i potomci raseljenih moravskih Hrvata.

Anotace česky

Cílem předkládaného příspěvku bylo seznámení s lidovou kulturou moravských Charvátů. Moravští Charváti patří k etnické minoritě, která si až do tzv. vnitřního odsunu po druhé světové válce zachovala autochtonní lidovou kulturu především ve třech obcích na jižní Moravě. Jmenovitě se jedná o obce Jevišovku, Dobré Pole a Nový Přerov. Z materiální kultury byl zmíněn především bohatě zdobený lidový oděv, agrární kulturu byla zdůrazněna pěstováním vinné révy a lidovým stavitelstvím. Z nemateriální kultury jde mimo jiné o lidové zvyky a obyčeje, tanec a písně. Na závěr byly popsány současné hody moravských Charvátů nazývané Kiritof. Konání hodů bylo po rozsídlení obyvatel po celém tehdejším Československu zpřetrháno a revitalizovány jsou postupně až po roce 1989. Dodnes dochází k inovacím v rámci Kiritofu, do kterého se zapojují nejen folkloristé, ale taktéž potomci rozsídlených moravských Charvátů.

Anotace anglicky

The purpose of this article is to get to know the folk culture of the Moravian Çroats. These Croats belong to the ethnic minority which kept its native folks culture right up to the forced dispersion after World War II in three places of South Moravia. Namely, those places are Jevišovka, Dobré Pole and Nový Přerov. Out of material culture, they mention the richly ornamented garments first and foremost; agriculture is explained by way of vines and folk construction. Out of immaterial culture, we have folk traditions,dancing and songs, among other things. The conclusion describes the folk ceremony of the Moravian Croats called Kiritof. This ceremony was abandoned after the dispersion of the population all around Czechoslovakia of the time and it was revitalized only after 1989. Kiritof is still being innovated to this day by not only folklore specialists but also the descendants of the dispersed Moravian Croats.