2017
Zvládání u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a jeho vztah k výskytu depresivní symptomatologie
BLAŽKOVÁ, Tereza, Marek BLATNÝ, Martin JELÍNEK, Veronika KOUTNÁ, Tomáš KEPÁK et. al.Základní údaje
Originální název
Zvládání u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a jeho vztah k výskytu depresivní symptomatologie
Název česky
Zvládání u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a jeho vztah k výskytu depresivní symptomatologie
Název anglicky
Coping in childhood cancer survivors and its relationship to depressive symptomatology
Autoři
Vydání
Ceskoslovenska Psychologie/Czechoslovak Psychology, Academia, 2017, 0009-062X
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50100 5.1 Psychology and cognitive sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor
Impact factor: 0.193
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
UT WoS
000402452700005
Klíčová slova česky
dětská rakovina, přeživší, zvládání zátěže
Klíčová slova anglicky
pediatric cancer, childhood cancer survivors, coping strategies
Změněno: 29. 1. 2019 23:49, Mgr. Blanka Farkašová
V originále
Cíle. Předkládaná studie si pokládá za cíl zmapovat využití strategií zvládání dospívajícími v průběhu léčby a v dlouhodobé remisi pediatrického onkologického onemocnění a vztah jednotlivých strategií zvládání k přizpůsobení se po léčbě, tj. především k míře depresivní symptomatologie. Soubor a metoda. Do studie byla zařazena data od 65 dospívajících po léčbě onkologického onemocnění (M=18,29; SD=2,71). Pro zjištění strategií zvládání a míry depresivní symptomatologie byl administrován dotazník KIDCOPE a Sebeposuzovací škála depresivity pro děti – CDI. Hypotézy. V průběhu léčby dospívající více využívají vyhýbavé strategie zvládání a v dlouhodobé remisi využívají více strategie zvládání zaměřené na přístup. Určité strategie zvládání (např. přijetí/rezignace, sociální opora apod.) přispívají k nižší míře depresivní symptomatologie. Statistická analýza. Pro analýzu dat byla použita deskriptivní statistika, Wilcoxonův test a Spearmanův korelační koeficient s využitím programu SPSS. Výsledky. V průběhu léčby jak dívky, tak chlapci využívali nejvíce rezignaci (vyhýbavé zvládání) a sociální oporu (zvládání zaměřené na přístup). V dlouhodobé remisi je využití strategií zvládání mnohem rovnoměrnější. Kognitivní restrukturace se zdá být užitečnou strategií jak během léčby, tak v remisi onemocnění u dívek i u chlapců. Na rozdíl od využití strategií emoční regulace, obviňování druhých, sociálního stažení se a sociální izolace, které jsou jak během léčby, tak v remisi onemocnění u chlapců spojeny s vyšší mírou depresivní symptomatologie. Omezení studie. Informace ohledně zvládání zátěže během léčby jsou získávány dotazníkovou formou retrospektivně několik let po ukončení léčby, což může vést ke zkreslení poskytovaných údajů ze strany dospívajících.
Anglicky
Objectives. The purpose of this study is to map the coping strategies used by childhood cancer survivors during the treatment and also in their current life and to find a relationship between coping strategies and the rate of depressive symptomatology. Sample and setting. The research group consists of 65 adolescent childhood cancer survivors (M=18,29; SD=2,71). Coping strategies and depression symptoms were assessed through KIDCOPE and CDI (Children´s Depression Inventory). Hypotheses. Adolescent childhood cancer survivors use significantly more avoidance coping strategies during the treatment. They use significantly more approach coping strategies in longterm remission. Certain coping strategies (e.g. resignation, social support) contribute to lower rate of depressive symptoms. Statistical analysis. Data analysis was performed using descriptive statistics, Wilcoxon signed rank test and Spearman´s correlation through SPSS. Results. Resignation (avoidant coping) and social support (approach coping) were the most used coping strategies during the treatment in both girls and boys. The use of coping strategies in current life was more steady. Cognitive restructuring seems to be effective strategy both during the treatment and in long-term remission in both girls and boys. In contrast emotion regulation, blaming others, social withdrawal and social isolation used both during the treatment and in long-term remission are associated with more depressive symptoms but only in boys. Study limitations. The main study limitation is retrospective information retrieval using questionnaire form several years after treatment that can cause distortion of information by adolescents.
Návaznosti
| GAP407/11/2421, projekt VaV |
|