2017
Sociální determinanty prekarizace práce v evropských zemích
DOSEDĚL, Tomáš a Tomáš KATRŇÁKZákladní údaje
Originální název
Sociální determinanty prekarizace práce v evropských zemích
Název anglicky
Social Determinants of the Labour Precarisation in the EU Countries
Autoři
DOSEDĚL, Tomáš (203 Česká republika, garant, domácí) a Tomáš KATRŇÁK (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Fórum sociální politiky, Praha, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2017, 1802-5854
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50401 Sociology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14230/17:00094892
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
Klíčová slova česky
trh práce; prekariát; prekarizace; pracovní podmínky
Klíčová slova anglicky
labor market; precariat; precarization; work conditions
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 22. 3. 2018 20:08, Mgr. Ing. Tomáš Doseděl, Ph.D.
V originále
Cílem této stati je zjistit, do jaké míry se v zemích Evropské unie vyskytují zaměstnání splňující definici prekarizované práce. Podle metodiky Mezinárodní organizace práce je jako prekarizované označováno takové zaměstnání, ve kterém zaměstnanec nemá dostatečnou jistotu. Jedná se především o zaměstnání na částečný úvazek či dobu určitou. Prostřednictvím analýzy dat z výběrového šetření European Union Labor Force Survey za roky 2000–2015 autoři ukazují, že v zemích Evropské unie podíl prekarizované práce roste z přibližně 20 % na začátku sledovaného období na přibližně 24 % na jeho konci. V době finanční krize kupodivu podíl prekarizované práce krátkodobě klesl, zaměstnavatelé se pravděpodobně v rámci úsporných opatření nejprve zbavili zaměstnanců s částečnými úvazky a smlouvami na dobu určitou. To potvrzuje, že prekarizovaná práce skýtá zaměstnanci výrazně nižší sociální jistoty. V druhém kroku analýzy pak autoři pomocí logistické regrese dat z výběrového šetření European Union Labor Force Survey zjišťují, že rizikovými skupinami ohroženými prekarizovanou prací jsou zejména ženy a lidé s nižším vzděláním. To odpovídá teorii technologické změny, podle které i v době vzdělaností expanze trh práce dokáže přijmout zvýšený počet držitelů vysokoškolských titulů, jelikož nově vznikající zaměstnání vyžadují vyšší kvalifikaci pracovníků. Ukazuje to ale také na přetrvávající genderové nerovnosti na trzích práce, které neodstranilo ani vyrovnání poměru mezi držiteli a držitelkami vysokoškolských diplomů. Fakt, že riziko prekarizace zvyšuje u žen uzavření sňatku a narození dítěte, svědčí spíše o přetrvávající diskriminaci zaměstnankyň ze strany zaměstnavatelů kvůli jejich snahám založit rodinu a pečovat o ni. Míra prekarizace je stále o něco nižší v nových zemích Evropské unie, mezi které patří i Česká republika.
Anglicky
The article deals with the problem of precarious work in the European Union countries. According to International Labor Organization definition, the work is precarious when the employee doesn’t have appropriate job security. This includes for example temporary, part-time and short-term jobs. The utilized data come from the European Union Labor Force Survey (years 2000–2015) and support the hypothesis that the percentage of precarious work across European Union countries has risen from about 20% up to approximately 24% in the above mentioned period. In the times of financial crisis, the percentage of precarious work surprisingly fell, probably because the part-time employees are the easily expendable and thus easily displaceable – this supports the definitional premise that the precarious work doesn’t give the employee sufficient job security. The second part of the analysis deals with the social determinants of precarious work. The authors analyze data from the European Union Labor Force Survey using logistic regression and find out that the most precarised groups of employees are women and people with lower education. This supports the technological change theory which proposes that even in the times of educational expansion is the labor market able to absorb rising number of university educated employees because new occupational positions have higher qualification requirements. Even the narrowing of the educational gender gap hasn’t equalized the occupational gender gap yep. For women, the risk of precarization rises with their marriage and maternity, which supports the hypothesis concerning the persistent gender discrimination from employers. The average percentage of precarised jobs is slightly lower in the new European Union countries.
Návaznosti
| GB14-36154G, projekt VaV |
|