Historický pohled na zdraví z pohledu antiky

KOUŘIL, Jiří. Historický pohled na zdraví z pohledu antiky. In Blahutková, Marie. Pohybový aparát a zdraví. 1. vydání. Brno: Paido, 2017, s. 9-21. ISBN 978-80-7315-265-9.

Základní údaje

• Originální název: Historický pohled na zdraví z pohledu antiky
• Název anglicky: Historical View on Health in Antiquity
• Autoři: KOUŘIL, Jiří (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: 1. vydání. Brno, Pohybový aparát a zdraví, od s. 9-21, 13 s. 2017.
• Nakladatel: Paido

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: tištěná verze "print"
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/17:00097836
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-7315-265-9
• Klíčová slova anglicky: antiquity; agon; ball games; chariot races; health; seniors; sport; warfare
• Štítky: rivok

Anotace

V řecké antice byl kladen obrovský důraz na „sport“. Tento zpočátku sloužil jako příprava k boji a součást náboženských obřadů, později se však začal vyčleňovat a osamostatňovat až si prošel (obzvláště díky komercializaci) profesionalizací. Tehdy se z něj vytratily původní vyšší ideály a antický „sport“ se výrazně přiblížil tomu současnému. Přesto však mnozí (zejména filosofové) na „sport“ stále nahlíželi jako na vhodnou součást života a kritizovali neúměrné přetěžování těla, profesionalizaci a životní způsob tehdejších atletů, který se omezil jen na trénink, spánek a jídlo. Tito doporučovali zdravý pohyb dětem, mládeži, dospělým i seniorům. Vždy samozřejmě v jiné podobě. Plútarchos z Chairóneie zdůrazňoval nutnost cvičení i ve stáří. Senioři podle něj neměli zanedbávat pohyb ani tělesný výcvik; zakázáno měli kupř. skákat do dálky, házet diskem či šermovat zbraněmi, naopak vhodné pro ně byly různé pohyby, procházky, lehké hry s míčem a udržování tělesné teploty a cvičení dechu a také vedením rozhovorů, nesměli ale propadnout naprosté nečinnosti a vychladnutí. Platón se s naprostou většinou řeckých filosofů domníval, že se k péči o duši i tělo hodí jakýkoliv věk. I Aristotelés doporučoval cvičení bez ohledu na věk, přitom měla být cvičiště rozdělena podle věku, což nasvědčuje tomu, že navrhoval různá cvičení pro děti, dospělé a starší osoby, jejichž cvičiště mělo být na náměstí blízko úřadů. Naopak např. Theofrastos, žák Aristotela, vzdělávání a tělesné aktivity starších lidí kritizoval. V římském „sportu“ se také vyskytlo několik výjimek, kupř. oba největší agitatores (vozatajové). Gaius Appuleius Diocles z Hispánie soutěžil do 42 let a Porfyrius/ Calliopas z Libye v Byzantské říši dokonce do svých 60 let. Sice neexistuje žádný spis o sportu seniorů v antice, ale díky několika zmínkám si můžeme udělat poměrně hodnověrný obrázek o tom, jak tito žili, a jaké „sporty“ pro ně byly považovány za vhodné.

Anotace anglicky

An enormous emphasis was placed on "sport" in ancient Greece. This initially served as a preparation for struggle and as a part of the religious ceremonies, but later “sport“ began to separate and stood apart until went through (especially thanks to commercialization) professionalism. In this time the original higher ideals disappeared from it, and antique "sport" became much closer to contemporary sport. Nevertheless a lot of men still looked at "sport" as a suitable part of life and they criticized disproportionate body overload, professionalisation, and the lifestyle of the athletes at this time, which was limited only to training, sleeping and food. These men recommended healthy movement for all. Of course, always in a different form. Plutarch emphasized the necessity of practicing in old age. The seniors, according to him, should not neglect movement or physical training; they were forbidden e.g. long jump or discus throwing, on the contrary, suitable for them were walk, light ball games and breathing exercises, as well as conducting different interviews, but they were not allowed to fall into total inactivity and become cold. Plato thought that soul and body care is possible for any age. Also Aristotle recommended exercises regardless of age, the training-grounds were divided by age; this suggests that he proposed various exercises for children, adults and the elderly whose training-ground should be in the square near offices. Reversely e.g. Theophrastus, student of Aristotle, criticized education and physical activities of seniors. In Roman "sport" there were also several exceptions, e.g. both biggest charioteers. Gaius Appuleius Diocles competed until he was 42 and Porphyrius/ Calliopas competed in Byzantine Empire even until he was 60. Although there is no record about sport of the seniors in antiquity, but thanks to a few references, we can make a fairly plausible picture how they lived and that "sports" were considered appropriate for them.

Návaznosti

• MUNI/A/1020/2016, interní kód MU: Název: Interdisciplinární zkoumání antických jazyků, jejich literatur a příslušných kultur – 2017 (Akronym: Staré filologie 2017)

Investor: Masarykova univerzita, Interdisciplinární zkoumání antických jazyků, jejich literatur a příslušných kultur – 2017, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty