Radiouhlíkové datování kosterních pozůstatků v běžně soudně lékařské praxi

HANDLOS, Petr, Ivo SVĚTLÍK, Martin DOBIÁŠ, Margita SMATANOVÁ, Igor DVOŘÁČEK, Marek JOUKAL, Klára MARECOVÁ a Ladislava HORÁČKOVÁ. Radiouhlíkové datování kosterních pozůstatků v běžně soudně lékařské praxi. Chemické listy. Praha: Česká společnost chemická, 2017, roč. 111, č. 7, s. 445-448. ISSN 0009-2770.

Základní údaje

Originální název

Radiouhlíkové datování kosterních pozůstatků v běžně soudně lékařské praxi

Název anglicky

Dating of Skeletal Remains by Radiocarbon Method in a Common Part of Forensic Medical Practice

Autoři

HANDLOS, Petr (203 Česká republika, domácí), Ivo SVĚTLÍK (203 Česká republika), Martin DOBIÁŠ (203 Česká republika), Margita SMATANOVÁ (203 Česká republika), Igor DVOŘÁČEK (203 Česká republika), Marek JOUKAL (203 Česká republika, domácí), Klára MARECOVÁ (203 Česká republika) a Ladislava HORÁČKOVÁ (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Chemické listy, Praha, Česká společnost chemická, 2017, 0009-2770

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

10400 1.4 Chemical sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Impakt faktor

Impact factor: 0.260

Kód RIV

RIV/00216224:14110/17:00097902

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

UT WoS

000412838400006

Klíčová slova česky

kosterní pozůstatky; doba smrti; 2. světová válka; hromadný hrob; radiouhlíkové datování

Klíčová slova anglicky

bone remains; time of death; common grave; radiocarbon dating

Štítky

EL OK

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Běžnou součástí soudně lékařské praxe je provádění pitev zemřelých často v pokročilém stupni hnilobného rozkladu nebo případně ve stavu úplné skeletizace. Rozvoj pozdních posmrtných změn v těchto případech je ovlivněn řadou faktorů: atmosférické vlivy, kvalita a vlhkost půdy, hloubka uložení lidských ostatků. Právě z těchto důvodů lze dobu úmrtí vymezit jen v širším časovém intervalu, což je pro potřeby orgánů činných v trestním řízení nedostačující. Cílem předložené disertační práce je podat ucelený přehled metod, které vedou k co nejpřesnějšímu určení okolností úmrtí. Zvláštní pozornost je věnována zejména současným možnostem metody radiouhlíkového datování. Běžnou součástí soudně lékařské praxe je provádění pitev zemřelých často v pokročilém stupni hnilobného rozkladu nebo případně ve stavu úplné skeletizace. Rozvoj pozdních posmrtných změn v těchto případech je ovlivněn řadou faktorů: atmosférické vlivy, kvalita a vlhkost půdy, hloubka uložení lidských ostatků. Právě z těchto důvodů lze dobu úmrtí vymezit jen v širším časovém intervalu, což je pro potřeby orgánů činných v trestním řízení nedostačující. Cílem předložené disertační práce je podat ucelený přehled metod, které vedou k co nejpřesnějšímu určení okolností úmrtí. Zvláštní pozornost je věnována zejména současným možnostem metody radiouhlíkového datování.

Anglicky

Autopsies, often performed on bodies where putrefaction or skeletonization is highly advanced, is routine in forensic medical practice. Late post-mortem changes in these skeletal remains are influenced by numerous factors including, specifically, the effects of the atmosphere, soil quality and the depth at which the dead body was buried. This makes it difficult to narrow down of the time of death to a range useful for criminal prosecuting authorities. From the point of view of criminal law, 20 years following a particularly serious crime (e.g., murder) is critical, after which criminal responsibility ceases (“period of statutory limitation”). The aim of this thesis is to provide a comprehensive overview of the methods for accurate determination of the circumstances of death. Particular emphasis is laid on the possibilities of radiocarbon dating.