Aktuální trendy v kardiorespirační rehabilitaci ve Fakultní nemocnici Brno

VYSOKÝ, Robert, Filip DOSBABA a Ladislav BAŤALÍK. Aktuální trendy v kardiorespirační rehabilitaci ve Fakultní nemocnici Brno. In VIII. Dny fyzioterapie a lázeňství, Mikulov. 2017.

Základní údaje

• Originální název: Aktuální trendy v kardiorespirační rehabilitaci ve Fakultní nemocnici Brno
• Autoři: VYSOKÝ, Robert, Filip DOSBABA a Ladislav BAŤALÍK.
• Vydání: VIII. Dny fyzioterapie a lázeňství, Mikulov, 2017.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Vyžádané přednášky
• Obor: 30200 3.2 Clinical medicine
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta

Anotace

Kardiovaskulární rehabilitace (KR) je ve Fakultní nemocnici Brno poskytována ve spolupráci Rehabilitačního oddělení a Interní kardiologické kliniky a participuje na ní tým fyzioterapeutů a lékařů. V současnosti poskytujeme všechny fáze KR nejen u standardní skupiny pacientů s ICHS, ale také u pacientů po kardiochirurgických operacích (nejčastěji CABG, náhrady chlopní) a pacientů s ostatními hromadnými onemocněními neinfekčnho výskytu. Ve spolupráci s Fakultou sportovních studií, Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity Brno a Mezinárodním centrem klinického výzkumu FNUSA Brno řešíme několik výzkumných grantů. V přednášce budou představeny dva nejvýznamnější. Prvním výzkumným zaměřením našeho pracoviště je interní grant FN Brno „Vliv desetitýdenního kombinovaného tréninku s řízeným ventilačním tréninkem na kardiorespirační ukazatele u pacientů s chronickým srdečním selháním“. Vhodně nastavená pohybová aktivita by měla být nedílnou součástí komplexní léčby pacientů s chronickým srdečním selháním (CHSS). Řada mezinárodních studií potvrzuje pozitivní vliv pohybové aktivity na kvalitu života, počet rehospitalizací, ale i na morbiditu. Současný projekt probíhá ve spolupráci Rehabilitačního oddělení a Interní kardiologické kliniky FN Brno. Trénink je koncipován jako desetitýdenní, přičemž pacienti dochází k řízené rehabilitaci 2x za týden. Vstupními kritérii jsou anamnéza stabilního chronického systolického srdečního selhání na podkladě ischemické choroby srdeční či dilatační kardiomyopatie delší než 3 měsíce s ejekční frakcí levé komory (EF LK) < 45%, NYHA II-III. Před a po ukončení tréninků je proveden spiroergometrický zátěžový test, šesti-minutový test chůze, jsou stanoveny hladiny natriuretických peptidů (BNP, NT-proBNP), pro objektivizaci subjektivního zlepšení pacienti vyplňují dotazník kvality života. Při stanovení efektivity tréninku a přínosu pro pacienta je kladen důraz především na hodnotu poměru minutové ventilace a výdeje oxidu uhličitého (VE/VCO2slope), jež je považován zahraničními studiemi za silný prognostický ukazatel. Druhým neméně významným výzkumným zaměřením našeho procoviště je interní grant FN Brno „Využití telemedicínských technologií v Kardiovaskulární rehabilitaci. I přes celosvětově uznávané přínosy KR je aktivní zájem nemocných v mnoha zemích nízký, včetně České Republiky. Redakční rada Heart Journal došla ve svém úvodníku ke konstatování, že KR by se měla zaměřit na zefektivnění účasti nemocných podle jejich preferencí a potřeb. Jeden takový přístup, který má být prozkoumávaný pro zefektivnění poskytování KR, je použití Telemedicíny. Telemedicína zahrnuje komunikaci prostřednictvím mobilní technologie a internetu mezi pacientem a poskytovatelem zdravotní péče na dlouhou vzdálenost. Mobilní technologie jsou další možností přístupu v podpoře změny lidského chování a sociální funkce nemocných. Tyhle alternativní metody jsou svým zaměřením velice aktuální a současně i svojí nízkonákladovostí přínosné pro pacienty, kteří nemají prostor nebo prostředky účastnit se ambulantní fáze KR poskytované převážně ve velkých sídlech. Systematický přehled Telemedicínských studií (n = 3145) ukázal výrazné zlepšení rizikových faktorů KVO včetně adherence k tréninku a objemu pohybové aktivity. I když tyto nálezy podporují Telemedicínu, výzkum byl omezen na technologie, které omezí účastníky do určitých pevných míst. Jako takové je třeba prozkoumat technologie, které podporují zvýšenou flexibilitu programu.