2017
Linguistic reflections of Japanese culture's specifics
MATELA, JiříZákladní údaje
Originální název
Linguistic reflections of Japanese culture's specifics
Název česky
Lingvistické reflexe japonských kulturních specifik
Název anglicky
Linguistic reflections of Japanese culture's specifics
Autoři
Vydání
Constructing the Identity. Patterns of Japanese culture, 2017
Další údaje
Jazyk
japonština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60200 6.2 Languages and Literature
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Japonsko; lingvistika; kultura; jazyková typologie; filologie
Klíčová slova anglicky
Japan; linguistics; culture; linguistic typology; philology
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 23. 2. 2018 08:58, Mgr. Marek Mikeš, Ph.D.
V originále
The main goal of this paper is to critically evaluate some representative theories within the field of Japanese language studies that have proposed the language to be the medium that perhaps best reflects specifics and uniqueness of Japanese culture. The modern idea of Japanese uniqueness being encoded both in the structure of the Japanese language and in the ways it is used in communication dates back to at least the works of Nishi Amane or Yamada Yoshio and has been developed by number of scholars of various theoretical and methodological frameworks. This paper will especially focus on theories of subjectivity, become-language and locus-orientation, and will evaluate them from the perspective of modern cognitive linguistics.
Česky
Hlavním cílem tohoto příspěvku je kriticky zhodnotit vybrané reprezentativní teorie na poli japonského zkoumání japonštiny, jež navrhují nahlížet na jazyk jako na něco, co zřejmě nejlépe odráží kulturní specifika a jedinečnost japonské kultury. Idea japonské výjimečnosti a jejího zakódování ve struktuře japonštiny i ve způsobu jejího užívání má kořeny přinejmenším v dílech Niši Amaneho či Jamady Jošia a byla rozvíjena bezpočtem badatelů různých jazykovědných směrů. Tento příspěvek se zaměří především na teorie subjektivity, jazyka "nastávání" a jazyka "místa", a zhodnoté je z perspektivy moderní kognitivní lingvistiky.