2017
Kulturně eko-antropologická typologie města
PAŘIL, Vilém a Eva JOUROVÁZákladní údaje
Originální název
Kulturně eko-antropologická typologie města
Název česky
Kulturně eko-antropologická typologie města
Název anglicky
Cultural eco-anthropological Typology of City
Autoři
Vydání
(NE)VIDITELNÁ MĚSTA: 6. BRNĚNSKÁ KONFERENCE URBÁNNÍCH STUDIÍ aneb „Město v Brně po 10 letech“ 2017
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
50600 5.6 Political science
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Ekonomicko-správní fakulta
Klíčová slova česky
Město, rozvoj, Genius loci, typologie
Klíčová slova anglicky
City, development, Genius loci, typology
Změněno: 24. 1. 2018 12:01, Mgr. et Mgr. Eva Chovancová
Anotace
V originále
Město Brno si podobu, v jaké jej známe dnes, získávalo od roku 1919, kdy na základě projektu Velké Brno bylo dle zákona 213/1919 přidruženo k Brnu dalších 23 obcí, přičemž tento proces se prostřednictvím suburbanizace v podstatě obnovil po roce 1990. Brno tak mění svou podobu a charakteristické prvky, které si jednotlivé přidružené části/obce sebou do aglomeračního svazku přinášejí, můžeme v některých případech pozorovat ještě dnes. Tyto charakteristické vlastnosti městských částí, odkazují na životy různých lidí i odlišných společností, na způsob jejich obživy, jejich status, ale i na zastoupení většinové či minoritní společnosti. Některé lokality si navzdory velmi rychlému stavebnímu vývoji zachovávají svého genia loci, jiné jej mění, další ztrácí. Cílem příspěvku je identifikace brněnských městských částí dle jeho „genia loci“ podmíněného socio-kulturními, urbánními i environmentálními determinanty dané lokality s rozlišením rázu nejen venkovského, příměstského či městského, ale především zohlednění rázu kulturně-historického, socio-antropologického či regionálně-ekonomického. Právě kombinace těchto různých pohledů umožňuje nalézat reálné příčiny odlišného vývoje zdánlivě velmi podobných lokalit provázaných obdobným historickým osudem ať už jde o obce s osudem městské části „panelového sídliště“ či o samotné „nejednotné“ historické jádro nebo v současné době se formující „satelitní“ suburbii. K dosažení výše uvedeného cíle je využito přístupu rešeršního z hlediska hledání alternativních přístupů ke studii měst, dále pak i přístupu analytického založeného na zdrojích sekundárních, a to z důrazem na geografickou formu výstupu. Dalším výstupem je identifikace možného kvalitativního výzkumu navazujícího právě na mapování vývoje „genia loci“ v brněnských částech.
Návaznosti
| MUNI/FR/1213/2016, interní kód MU |
|