Studie FOURIER přepisuje guidelines sekundární prevence

ŠPINAR, Jindřich, Lenka ŠPINAROVÁ a Jiří VÍTOVEC. Studie FOURIER přepisuje guidelines sekundární prevence. Remedia. Praha: Medical Tribune CZ, 2017, roč. 27, č. 2, s. 1-3. ISSN 0862-8947.

Základní údaje

Originální název

Studie FOURIER přepisuje guidelines sekundární prevence

Název anglicky

The FOURIER study transcribes secondary prevention guidelines

Autoři

ŠPINAR, Jindřich (203 Česká republika, garant, domácí), Lenka ŠPINAROVÁ (203 Česká republika, domácí) a Jiří VÍTOVEC (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Remedia, Praha, Medical Tribune CZ, 2017, 0862-8947

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30201 Cardiac and Cardiovascular systems

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14110/17:00098591

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

sekundarni prevence; cholesterol; evolokumab; studie FOURIER

Klíčová slova anglicky

secondary prevention; cholesterol; evolocumab; the FOURIER trial

Štítky

EL OK

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

První epidemiologické studie (Framinghamská studie a MRFIT- Multifactoríal Risk Factors Interventional Trial) prokázaly, že vysoká koncentrace cholesterolu v krvi, arteriální hypertenze a kouření představují tři nejvýznamnější kauzální rizikové faktory pro vznik infarktu myokardu. Pozdější epidemiologické a intervenční studie se statiny dokázaly, že čím většího snížení koncentrace cholesterolu (resp. LDL cholesterolu) je dosaženo, tírn je nižší výskyt infarktu myokardu a dalších aterosklerotických příhod a nižší celková mortalita. Od devadesátých let do současnosti významně stoupala indikace statinů v celé Evropě. Ve studii EUROASPIRE IV (2012-2013) užívalo statiny 90,4 % pacientů po infarktu myokardu. V současné době se nejvíce předepisují statiny (80 % všech hypolipidemik), dále fibráty (20 %) a ezetimib (5 %}. Studie FOURIER zařadila do sledování v období od února 2013 do června 2015 celkem 27 564 nemocných s prokázaným kardiovaskulárním onemocněním léčených maximální tolerovanou dávkou statinů a randomizovala je k léčbě evolokumabem nebo placebern. Průměrný pokles koncentrace cholesterolu po podání evolokumabu byl zaznamenán v hodnotě 59 % - z 90 mg/dl na 30 rng/dl, tedy asi na 0.8 mmol/l. Výskyt primárního cílového ukazatele (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, hospitalizace z důvodu anginy pectorís, revaskularízace a/nebo úmrtí) byl snížen ze 14,6 % na 12,6 % (p < 0,0001), výskyt sekundárního cílového ukazatele (úmrtí, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda) pak z 9,9 % na 7,9 % (p < 0,0001), Celková mortalita ovlivněna nebyla (2,5 % vs. 2,4 %), významně byl snížen výskyt infarktu myokardu (4,4 % vs. 6,3 %) a cévní mozkové příhody (2,2 % vs. 2.6 %). Frekvence dávkování evolokumabu (1* za 2 týdny, nebo 1* za 4 týdny) nebyla rozhodující, nebyl zaznamenán žádný statisticky významný rozdíl ve výskytu nežádoucích účinků.

Anglicky

The first epidemiological trials (Framingham Study and MRFIT - Multifactorial Risk Factors Interventional Trial) have shown that high blood cholesterol level, arterial hypertension, and smoking represent the three most prominent causal risk factors of myocardial infarction. Later epidemiological and interventional trials with statins have demonstrated that blood cholesterol (or LDL cholesterol) level lowering is indirectly proportional to the incidence of myocardial infarction plus other atherosclerotic events and to the total mortality. Since the SOties, prescription of statins has been raising throughout the entire Europe. In the EUROASPIRE IV (2012-2013) trial, 90.4% patients with a history of myocardial infarction took statins. Statins are currently the most commonly prescribed hypolipidernics (80%), followed by fibrates (20%) and ezetimibe (5%). In the FOURIER trial, 27,564 patients suffering from confirmed cardiovascular disease and treated with the maximal tolerated statin dose were recruited from February 2013 until June 2015. These patients were randomized to either evolocumab or placebo. Mean cholesterol level lowering by 59% was noted following evolocumab, corresponding to decrease from 90 to 30mg/L, i.e. to about 0.8mmol/L. The primary endpoint (comprising myocardial infarction, stroke, hospitalization because of angina, revascularizaton, and/or death) rate decreased from 14.6% to 12.6% (p < 0.0001), the main secondary endpoint (death, myocardial infarction, stroke) rate dropping from 9.9% to 7.9% (p < 0.0001). The total mortality did not change (2.5% vs. 2.4%) while the incidence of myocardial infarction (4.4% vs. 6.3%) and stroke (2,2% vs. 2.6%) decreased significantly. The frequency of dosing (once in 2 weeks vs. once in 4 weeks) was not decisive; no statistically significant difference concerning side effects was apparent, either.