2016
Christopher Marlowe's Doctor Faustus in Three Czech Translations
KRAJNÍK, Filip a Aneta MITRENGOVÁZákladní údaje
Originální název
Christopher Marlowe's Doctor Faustus in Three Czech Translations
Název česky
Doktor Faustus Christophera Marlowa ve třech českých překladech
Autoři
KRAJNÍK, Filip a Aneta MITRENGOVÁ
Vydání
Olomouc, Interchange between Languages and Cultures : The Quest for Quality, od s. 151-176, 26 s. 2016
Nakladatel
Palacký University Olomouc
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
60206 Specific literatures
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/16:00098596
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-244-5107-7
Klíčová slova česky
Christopher Marlowe; Doktor Faustus; Stanislav Stuna; Vladimír Pražák; František Vrba
Klíčová slova anglicky
Christopher Marlowe; Doctor Faustus; Stanislav Stuna; Vladimír Pražák; František Vrba
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 7. 3. 2018 10:49, Mgr. Igor Hlaváč
V originále
Christopher Marlowe’s Doctor Faustus is one of the rare non-Shakespearian Elizabethan plays which have enjoyed multiple translations into Czech and a certain degree of popularity on Czech stages. The present paper discusses all three Czech translations made so far—by Stanislav Stuna (1925), Vladimír Pražák (1969), and František Vrba (1978), respectively, focusing mainly on the issues of their various interpretations of the eponymous protagonist’s character, their treatments of classical allusions in the original play, and the ways in which the three versions render blank verse into Czech. Although little more than half a century separates the Czech versions of Marlowe’s play, we might observe some significant differences in the translators’ approaches to the original, resulting in one rather “page-oriented,” one predominantly “stage-oriented,” and one “integral” text.
Česky
Doktor Faustus Christophera Marlowa je vzácným příkladem neshakespearovské alžbětinské hry, která byla přeložena několikrát do češtiny a těší se poměrné popularitě na českých jevištích. Tato esej analyzuje všechny tři dosavadní překlady hry - Stanislava Stuny (1925), Vladimíra Pražáka (1969) a Františka Vrby (1978) - a zaměřuje se zejména na interpretaci charakteru titulní postavy, překlad antických aluzí v původní hře a to, jakým způsobem se jednotliví překladatelé vypořádali s převodem blankversu do češtiny. Ačkoliv trojice překladů Marlowovy hry vznikla zhruba v rozmezí jednoho půlstoletí, můžeme pozorovat zásadní rozdíly v přístupu jednotlivých překladatelů k originálu, jež vedly k jednomu textu určenému spíše pro čtení, jednomu určenému primárně pro jeviště a jednomu integrálnímu textu.
Návaznosti
| MUNI/A/1065/2016, interní kód MU |
|