2017
Histologická a histochemická analýza retrakční kapsy pars tensa ušního bubínku u dětí
URÍK, Milan, Pavel HURNÍK, D. ŽIAK, Josef MACHAČ, Ivo ŠLAPÁK et. al.Základní údaje
Originální název
Histologická a histochemická analýza retrakční kapsy pars tensa ušního bubínku u dětí
Název česky
Histologická a histochemická analýza retrakční kapsy pars tensa ušního bubínku u dětí
Název anglicky
Histological and Histochemical Analysis of Retraction Pocket Pars Tensa of Tympanic Membrane in Children
Autoři
URÍK, Milan (703 Slovensko, garant, domácí), Pavel HURNÍK (203 Česká republika), D. ŽIAK (203 Česká republika), Josef MACHAČ (203 Česká republika, domácí), Ivo ŠLAPÁK (203 Česká republika, domácí), O. MOTYKA (203 Česká republika) a O. VACULOVÁ (203 Česká republika)
Vydání
Otorinolaryngologie a foniatrie, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2017, 1210-7867
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30206 Otorhinolaryngology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14110/17:00098753
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
retrakční kapsa; histologická analýza; cholesteatom; dětský věk
Klíčová slova anglicky
retraction pockets; histological analysis; cholesteatoma; children
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 22. 3. 2018 13:04, Soňa Böhmová
V originále
Cíle: Histologická a histochemická analýza retrakční kapsy pars tensa ušního bubínku u dětí. Identifikace morfologických abnormit v porovnání se strukturou zdravého ušního bubínku. Identifikace znaků typických pro cholesteatom a podpora retrakční teorie vzniku cholesteatomu. Dizajn studie: Prospektivní studie analyzující 31 chirurgicky odebraných retrakčních kapes. Pracoviště: Fakultní nemocnice, Pracoviště dětské medicíny. Metody: Vzorky retrakčních kapes zpracované standardním procesem pro účely světelné mikroskopie, obarveny hematoxylin - eozinem. K upřesnění pozorovaných nálezů byla použita barvení k průkazu kolagenního vaziva dle Van Giesona, k průkazu elastických vláken barvení dle Verhoeffa, k průkazu kyselých mukopolysacharidů barvení metodou Alcián a k průkazu polysacharidů v bazální membráně metoda PAS (Periodic Acid Schiff). Výsledky: Ve vzorcích retrakčních kapes jsme pozorovali následující nálezy: 1 hyperkeratóza (100%), 2 hypervaskularizace (100%), 3 subepiteliální fragmentovaná elastická vlákna (96%), 4 myxoidní změny (87%), 5 subepiteliální zánětlivý infiltrát (84%) 6 přítomnost rete pegs (71%), 7 papilomatóza (71%) 8 intraepiteliální zánětlivá celulizace (48%) 9 intraepiteliální spongióza (16%) a 10 parakeratóza (3%). Nepozorovali jsme poruchu kontinuity bazální membrány. Délka i tloušťka retrakční kapsy, tloušťka epidermis, výskyt rete pegs a četnost fragmentovaných elastických vláken byly větší ve skupině III než II. Závěr: Popsali jsme morfologické abnormity ve struktuře retrakční kapsy v porovnání se zdravým ušním bubínkem. Uvedené změny jsou typické pro strukturu cholesteatomu, podporují tak retrakční teorii jeho vzniku. Klíčovou roli v patogenezi retrakční kapsy sehrává dle pozorování zánět. Četnost některých změn vzrůstá se stadiem retrakční kapsy (II - III dle Charachona). Porucha kontinuity bazální membrány není pro retrakční kapsu typická.
Anglicky
Aims: Histological and histochemical analysis of retraction pocket of pars tensa of tympanic membrane in children. Identification of morphological abnormalities in comparison with a healthy tympanic membrane was investigated as well as identification of signs typical for cholesteatoma and support for a retraction theory of cholesteatoma formation. Study design: A prospective study analyzing 31 samples of retraction pockets taken during surgery. Departments: University Hospital, Children’s Medical Centre. Methods: Samples of retraction pockets were processed by a standard process for light microscopy, stained by hematoxilin-eosin. Van Gieson’s stain was used for differential staining of collagen, Verhoeff’s stain for elastic fiber tissues, Alcian blue for acidic polysaccharides and PAS (Periodic Acid Schiff) method for basement membrane polysaccharides. Results: The following findings were observed in the samples of retraction pockets: 1 hyperkeratosis (100 %), 2 hypervascularisations (100 %), 3 subepithelial fragmented elastic fibres (96 %), 4 myxoid changes (87 %), 5 subepithelial inflammatory infiltration (84 %) 6 rete pegs (71 %), 7 papillomatosis (71 %) 8 intraepithelial inflammatory cellularizations (48 %), 9 intraepithelial spongiosis (16 %) and 10 parakeratosis (3 %). No basement membrane continuity interruptions were observed. Length and thickness of retraction pocket, thickness of epidermis, occurrence of rete pegs and frequency of fragmented elastic fibres was higher in a grade III than grade II (according to Charachon). Conclusion: Morphological abnormalities in the structure of retraction pockets in comparison with a healthy tympanic membrane were described. The changes are typical for a structure of cholesteatoma, supporting retraction theory of its origin. Our observations show that it is inflammation that plays a key role in the pathogenesis of retraction pocket. The frequency of some of the changes increases with the stage of retraction pocket (II-III according to Charachon). Basement membrane continuity interruptions are not typical for retraction pockets.
Návaznosti
| MUNI/A/1266/2015, interní kód MU |
|