Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1399160, author = {Uhlíř, Michal and Melichar, Rostislav}, article_location = {Brno}, article_number = {1-2}, doi = {http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2017-1-2-40}, keywords = {Lugicum; Krkonoše-Jizera Crystalline Unit; quartzite; fold; structural analysis}, language = {cze}, issn = {1212-6209}, journal = {Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku}, title = {Geometrie kvarcitových těles v okolí Příchovic}, url = {https://journals.muni.cz/gvms/article/view/6773}, volume = {24}, year = {2017} }
TY - JOUR ID - 1399160 AU - Uhlíř, Michal - Melichar, Rostislav PY - 2017 TI - Geometrie kvarcitových těles v okolí Příchovic JF - Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku VL - 24 IS - 1-2 SP - 40-43 EP - 40-43 PB - Masarykova univerzita SN - 12126209 KW - Lugicum KW - Krkonoše-Jizera Crystalline Unit KW - quartzite KW - fold KW - structural analysis UR - https://journals.muni.cz/gvms/article/view/6773 L2 - https://journals.muni.cz/gvms/article/viewFile/6773/7754 N2 - Na základě kombinace orientace metamorfních foliací kvarcitů a terénních hran vyztužených kvarcitickými horninami lze usuzovat, že výchozy kvarcitů nalezené v terénu jsou součástí v podstatě jednoho deskovitého tělesa, které zároveň „drží“ celkovou morfologii krajiny jižně od Příchovic. Z geometrie pásu lze odhadovat, že se na stavbě území podílí buď široce rozevřená víceméně přímá vrása, nebo silně sevřená, prakticky ležatá vrása. V místech náhorní plošiny se eroze zastavila na úrovni subhorizontálně orientované polohy kvarcitu, zatímco v jihozápadní části území ukloněná část desky vyztužuje svah ukloněný k jihozápadu. Celkový průběh tělesa je zobrazen v řezu. Na lokalitě Velká bílá skála je toto těleso ohnuto a tvoří vrásu. Ohyb byl způsoben poklesovou duktilní střižnou zónou, kdy nadložní horninový komplex je po deformaci ukloněn k JZ. Existenci duktilní střižné zóny dokládá vedle stočení průběhu kvarcitového tělesa zejména přítomnost znaků deformace jednoduchým střihem.Poměrně ploché uložení a odolnost kvarcitů při zvětrávání a erozi vedly k tomu, že kvarcitové těleso tvoří podpovrchovou polohu erozivně formované krajiny. Na některých místech zůstaly na kvarcitech tenké relikty nadložních hornin. Pozdější oživení a zpětná eroze malými toky vedly k tomu, že toto těleso bylo rozbrázděno malými údolími na lalokovité nepravidelné výběžky, které zdánlivě nezapadají do geologické stavby dříve publikovaných výsledků. Provedená studie však ukázala, že i vymapované nepravidelné až amébovité tvary mohou být dešifrovány s použitím detailní strukturní analýzy. V tomto případě se ukázalo, že kvarcit tvoří poměrně jednoduché těleso, jehož část byla v rámci střižné zóny mírně přetočena – ukloněna následkem deformace jednoduchým střihem. Znalost přesné geometrie umožnila oproti starším mapám odlišit nadložní a podložní komplexy hornin. ER -
UHLÍŘ, Michal a Rostislav MELICHAR. Geometrie kvarcitových těles v okolí Příchovic. \textit{Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku}. Brno: Masarykova univerzita, 2017, roč.~24, 1-2, s.~40-43. ISSN~1212-6209. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/GVMS2017-1-2-40.
|