J 2017

Apocalypses : entre Marie-Claire Blais, Éric Dupont et Nicolas Dickner

KYLOUŠEK, Petr

Základní údaje

Originální název

Apocalypses : entre Marie-Claire Blais, Éric Dupont et Nicolas Dickner

Název česky

Apokalypsy : Marie-Claire Blais, Eric Dupont a Nicolas Dickner

Název anglicky

Apocalypses : between Marie-Claire Blais, Eric Dupont and Nicolas Dickner

Autoři

KYLOUŠEK, Petr (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

TransCanadiana. Polish Journal of Canadian Studies / Revue Polonaise d'Études Canadiennes, Poznań, Polish Association for Canadian Studies / Association Polonaise des Études Canadiennes, 2017, 2392-2990

Další údaje

Jazyk

francouzština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60204 General literature studies

Stát vydavatele

Polsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Kód RIV

RIV/00216224:14210/17:00098917

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

Quebecká literatura; apocalypsa; Marie-Claire Blais; Nicolas Dickner; Éric Dupont

Klíčová slova anglicky

Quebec literature; Apocalypse; Marie-Claire Blais; Nicolas Dickner; Éric Dupont

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 17. 3. 2018 15:18, Mgr. Marie Skřivanová

Anotace

V originále

Il semblerait qu’il n’y ait pas, au Québec, de grand récit national, dressé contre un ennemi historique extérieur, comme c’est le cas dans de nombreux vieux pays. Pourrait-on en trouver une justification, ou mieux pourrait-on identifier les éléments traumatisants liés a la guerre qui participent de l’imaginaire collectif et constituent une parcelle de la mémoire culturelle ? Un des facteurs, hérité de la tradition catholique et de l’habitus communautaire de la société québécoise, se traduit par la thématique apocalyptique. Celle-ci n’est pas guerriere en soi. Car il ne s’agit pas seulement de la guerre, mais d’une vision élargie du Mal. De national, l’engagement se fait universel. Comme nous tenterons de le prouver en comparant Marie-Claire Blais (cycle Soifs), Nicolas Dickner (Tarmac) et Éric Dupont (La fiancée américaine), nous avons plutôt affaire a la problématique de l’éthos qui donnerait un sens au récit/Récit et a l’histoire/Histoire. Car c’est la que l’imaginaire, la thématique, mais aussi l’enargeia structurante, qui conditionne et justifie l’écriture, se rejoignent.

Česky

Na rozdíl od mnoha evropských zemí chybí kanadskému Quebeku velký národní příběh tematizující boj proti vnějšímu nepříteli. Lze pro to najít důvod? Nebo lze najít v kolektivní představivosti a kulturní paměti Quebeku traumatizující události související s válkou? Prvky takového příběhu je možno nalézt v apokalyptické tematice, která se patrně rozvinula vlivem katolické tradice a komunitním habitu quebecké společnosti. Apokalypsa sama o sobě neznamená pouze válku, ale zahrnuje i širší vizi Zla. Z tohoto pohledu se pak se dějinná implikace národní komunity mění v univerzální lidskou. Analýza Marie-Claire Blaisové (románový cyklus Soifs), Nicolas Dickner (Tarmac) a Éric Dupont (La finacée américaine) podtrhují tento étos jako koncept, který osmyslňuje příběh i historii. Právě v tomto bodě se totiž apokalyptická tematika setkává s kolektivní představivostí strukturující enargeiou autorského rukopisu.

Návaznosti

MUNI/A/1126/2016, interní kód MU
Název: Románské jazyky a románské literatury (Akronym: ROMJAZLIT)
Investor: Masarykova univerzita, Románské jazyky a románské literatury, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty

Přiložené soubory

Transcanadiana_9_2017.pdf
Požádat o autorskou verzi souboru