2017
Na straně monarchie, se sympatiemi k „srbskému nepříteli“. O čem také vyprávějí válečné deníky
ŠTĚPÁNEK, VáclavZákladní údaje
Originální název
Na straně monarchie, se sympatiemi k „srbskému nepříteli“. O čem také vyprávějí válečné deníky
Název anglicky
On the Side of the Monarchy with Sympathy for the “Serbian Enemy”. What War Diaries can tell us
Autoři
ŠTĚPÁNEK, Václav (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vydání. Brno, Od Moravy k Moravě III. Z historie česko-srbských vztahů, od s. 109-141, 33 s. 2017
Nakladatel
Matice moravská
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/17:00098993
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-87709-19-1
Klíčová slova česky
První světová válka; česko-srbské vztahy; boje na frontě; válečný deník; Bosna a Hercegovina; Srbsko; Černá Hora; Albánie; Makedonie
Klíčová slova anglicky
First World War; Czech-Serbian relations; fighting on the Balkan front; war diary; Bosnia and Herzegovina; Serbia; Montenegro; Albania; Macedonia
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 26. 3. 2018 17:42, Mgr. Marie Skřivanová
V originále
Memoáry účastníků první světové války vycházely po první světové válce velmi často. Skutečnosti jsou v nich ovšem časem i politickými požadavky poválečné doby mnohdy v některých ohledech pozměněny. Originálních válečných deníků, které jejich autoři tvořili přímo v zákopech či během tažení, a neměli tedy příliš času na „přikrašlování historie“, se však mnoho nedochovalo. Zejména ne těch, jejichž tvůrci zůstali po celou dobu války „věrni císaři“, byť si o smyslu války mysleli své. Válečný deník nadporučíka 20. horské brigády XIX. sboru rakousko-uherské armády Hynka Doležala je toho dobrým svědectvím. Jeho deník, založený prakticky výhradně na fotografické dokumentaci, je přitom zcela ojedinělý. Autor, působící ve štábu brigády, měl po celou dobu balkánského tažení možnost fotografovat a fotografie také vyvolávat. Jeho deník je tak zevrubnou dokumentací polního tažení, které pro brigádu začalo v zimních měsících roku 1914 v Bosně, v roce 1915 pokračovalo do Srbska a v následujícím roce dále do Černé Hory, Albánie a Makedonie, odkud na podzim 1918 brigáda ustoupila po průlomu tzv. Soluňské fronty zpět do rozpadající se monarchie. I přesto, že byl Doležal příslušníkem rakouské armády, je z popisek jeho fotografií zřejmé autorovo češství a také sympatie k „srbskému a černohorskému nepříteli“. Ve svém deníku autor shromažďoval nejen své fotografie, ale také komerční fotografie z míst, kde právě působil. V deníku tak vylepil i fotografie srbské a černohorské panovnické rodiny, všímal si jejich osudů, i života prostých balkánských venkovanů. Z fotografií srbských a černohorských zajatců a popisků k nim je cítit jeho sympatie s „poraženým nepřítelem“. Autor si také zásadně vybíral ubytování v srbských rodinách, které svojí autoritou dokázal chránit. Celý deník je tak nejen svědectvím válečných operací, ale také důležitým etnografickým pramenem a dokladem smýšlení vysoce postaveného českého důstojníka v rakousko-uherské armádě.
Anglicky
The memoirs of participants in the First World War were very common after the First World War. Naturally, due to the political demands of the postwar period, the facts within them were modified to varying degrees. However, many of the original war diaries which were written by their authors directly in the trenches or during a campaign often did not survive. This related in particular to those who remained 'loyal to the emperor' throughout the war, even though they had their own ideas about the war. One good example of this is the diary of Hynek Doležal, a lieutenant in the 20th mountain brigade of the 3rd Austro-Hungarian army. As it is made up mainly of photographic material, his diary is naturally quite unique. Throughout the Balkan campaign the author, working in the brigade headquarters, had the opportunity to both take and develop photographs. This diary, therefore, comprehensively documents the field campaigns which the brigade began in the winter months of 1914 in Bosnia, continuing into Serbia in 1915 and then the next year into Montenegro, Albania and Macedonia, from where in 1918 the brigade retreated back to the disintegrating monarchy. Despite the fact that Doležal was in the Austrian army, his Czechness is evident from the descriptions accompanying his photographs as well as his sympathy for the 'Serb and Montenegrin enemy'. He also stuck photographs of the Serb and Montenegrin royal families into his diary, took note of what happened to them as well as the lives of the ordinary Balkan villagers. From the photographs of Serbian and Montenegrin prisoners and the accompanying descriptions it is possible to see his sympathy for the 'defeated enemy'. The author also chose to stay with Serbian families whom he could protect with his authority. Therefore, the diary is not only a record of military operations, but also an important ethnographic source and document of the ideas of a highly placed Czech officer in the Austro-Hungarian army.