2017
Kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality vody
BRABCOVÁ, Blažena, Petr MARVAN, Libuše OPATŘILOVÁ, Karel BRABEC, Markéta FRÁNKOVÁ et. al.Základní údaje
Originální název
Kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality vody
Název česky
Kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality vody
Název anglicky
Quantification of diatoms in water quality assessment
Autoři
Vydání
Ekologie 2017 – 6th Conference of the Czech Society for Ecology, 2017, 2017
Další údaje
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
Klíčová slova česky
rozsivky; fyrobentos; kvantifikace; malé toky
Klíčová slova anglicky
Diatoms; Phytobenthos; Quantification; Streams
Změněno: 5. 1. 2018 13:17, Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D.
V originále
Příspěvek porovnává dvě metody kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality tekoucích vod: (i) počítání valv rozsivek a (ii) jednoduché přiřazení jednotlivých druhů rozsivek k sedmibodové škále podle jejich pokrytí na sklíčku nativního preparátu. Pro srovnání byl použit saprobně-trofický index zavedený v České republice pro posouzení ekologického stavu tekoucích vod v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě (WFD). Mezi indexy vypočítanými porovnávanými metodami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl, orientační hodnoty obou přístupů jsou srovnatelné. Ve všech případech však ukazatele založené na stupních pokrytí rozsivek na sklíčku preparátu dosáhly vyšší korelace se základními chemickými parametry vody než indexy založené na počtu valv rozsivek. Abychom vysvětlili příčinu vyšších korelací, byly použity různé varianty úpravy vstupních dat. Výsledky podporují předpoklad, že hlavní příčinou horší prediktivní hodnoty indexu založeného na počtu valv rozsivek je to, že hojným taxonům je při konečném hodnocení kvality životního prostředí přiřazena příliš velká důležitost. Použití stupňů pokrytí rozsivek na sklíčku preparátu při hodnocení ekologického stavu toku je proto pro daný účel výhodnější (nebo přinejmenším dostatečné).
Česky
Příspěvek porovnává dvě metody kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality tekoucích vod: (i) počítání valv rozsivek a (ii) jednoduché přiřazení jednotlivých druhů rozsivek k sedmibodové škále podle jejich pokrytí na sklíčku nativního preparátu. Pro srovnání byl použit saprobně-trofický index zavedený v České republice pro posouzení ekologického stavu tekoucích vod v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě (WFD). Mezi indexy vypočítanými porovnávanými metodami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl, orientační hodnoty obou přístupů jsou srovnatelné. Ve všech případech však ukazatele založené na stupních pokrytí rozsivek na sklíčku preparátu dosáhly vyšší korelace se základními chemickými parametry vody než indexy založené na počtu valv rozsivek. Abychom vysvětlili příčinu vyšších korelací, byly použity různé varianty úpravy vstupních dat. Výsledky podporují předpoklad, že hlavní příčinou horší prediktivní hodnoty indexu založeného na počtu valv rozsivek je to, že hojným taxonům je při konečném hodnocení kvality životního prostředí přiřazena příliš velká důležitost. Použití stupňů pokrytí rozsivek na sklíčku preparátu při hodnocení ekologického stavu toku je proto pro daný účel výhodnější (nebo přinejmenším dostatečné).