BRABCOVÁ, Blažena, Petr MARVAN, Libuše OPATŘILOVÁ, Karel BRABEC, Markéta FRÁNKOVÁ a Jiří HETEŠA. Kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality vody. In Ekologie 2017 – 6th Conference of the Czech Society for Ecology, 2017. 2017.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality vody
Název česky Kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality vody
Název anglicky Quantification of diatoms in water quality assessment
Autoři BRABCOVÁ, Blažena, Petr MARVAN, Libuše OPATŘILOVÁ, Karel BRABEC, Markéta FRÁNKOVÁ a Jiří HETEŠA.
Vydání Ekologie 2017 – 6th Conference of the Czech Society for Ecology, 2017, 2017.
Další údaje
Typ výsledku Prezentace na konferencích
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW Konference Ekologie 2017, 25.–27.9. 2017
Organizační jednotka Pedagogická fakulta
Klíčová slova česky rozsivky; fyrobentos; kvantifikace; malé toky
Klíčová slova anglicky Diatoms; Phytobenthos; Quantification; Streams
Změnil Změnila: Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D., učo 17794. Změněno: 5. 1. 2018 13:17.
Anotace
Příspěvek porovnává dvě metody kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality tekoucích vod: (i) počítání valv rozsivek a (ii) jednoduché přiřazení jednotlivých druhů rozsivek k sedmibodové škále podle jejich pokrytí na sklíčku nativního preparátu. Pro srovnání byl použit saprobně-trofický index zavedený v České republice pro posouzení ekologického stavu tekoucích vod v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě (WFD). Mezi indexy vypočítanými porovnávanými metodami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl, orientační hodnoty obou přístupů jsou srovnatelné. Ve všech případech však ukazatele založené na stupních pokrytí rozsivek na sklíčku preparátu dosáhly vyšší korelace se základními chemickými parametry vody než indexy založené na počtu valv rozsivek. Abychom vysvětlili příčinu vyšších korelací, byly použity různé varianty úpravy vstupních dat. Výsledky podporují předpoklad, že hlavní příčinou horší prediktivní hodnoty indexu založeného na počtu valv rozsivek je to, že hojným taxonům je při konečném hodnocení kvality životního prostředí přiřazena příliš velká důležitost. Použití stupňů pokrytí rozsivek na sklíčku preparátu při hodnocení ekologického stavu toku je proto pro daný účel výhodnější (nebo přinejmenším dostatečné).
Anotace česky
Příspěvek porovnává dvě metody kvantifikace rozsivek při hodnocení kvality tekoucích vod: (i) počítání valv rozsivek a (ii) jednoduché přiřazení jednotlivých druhů rozsivek k sedmibodové škále podle jejich pokrytí na sklíčku nativního preparátu. Pro srovnání byl použit saprobně-trofický index zavedený v České republice pro posouzení ekologického stavu tekoucích vod v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě (WFD). Mezi indexy vypočítanými porovnávanými metodami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl, orientační hodnoty obou přístupů jsou srovnatelné. Ve všech případech však ukazatele založené na stupních pokrytí rozsivek na sklíčku preparátu dosáhly vyšší korelace se základními chemickými parametry vody než indexy založené na počtu valv rozsivek. Abychom vysvětlili příčinu vyšších korelací, byly použity různé varianty úpravy vstupních dat. Výsledky podporují předpoklad, že hlavní příčinou horší prediktivní hodnoty indexu založeného na počtu valv rozsivek je to, že hojným taxonům je při konečném hodnocení kvality životního prostředí přiřazena příliš velká důležitost. Použití stupňů pokrytí rozsivek na sklíčku preparátu při hodnocení ekologického stavu toku je proto pro daný účel výhodnější (nebo přinejmenším dostatečné).
VytisknoutZobrazeno: 27. 7. 2024 13:41